Hlavní obsah

Postižení mají naději na vyšší příspěvky

Právo, Jan Martinek

Nemohou vstát z postele, sami připravit ani si podat jídlo. Jsou závislí na nonstop asistenci dvacet čtyři hodin denně. Přesto nemohou být zařazeni do tzv. čtvrtého stupně závislosti, a stát jim tak upírá měsíčně několik tisíc korun příspěvku na péči: zvládají totiž komunikovat a přibližně se orientují, jaké je zrovna datum.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Zdravotně postiženým, kteří jsou v takovéto situaci, chce podle informací Práva pomoci ministerstvo práce a sociálních věcí.

Chystá se podstatným způsobem zasáhnout do zákona o sociálních službách a zásadně změnit systém posuzování příspěvku na péči pro zdravotně postižené osoby.

Současný stav, který zavedla bývalá pravicová vláda s exministrem práce Jaromírem Drábkem (TOP 09), je podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) vůči zdravotně postiženým diskriminační.

Místo 12 tisíc jen osm tisíc

Marksová chce do měsíce svolat pracovní skupinu, která by posuzování dávek pro postižené měla řešit.

Na stole už má návrh několika variant, který vypracoval předseda Národní rady osob se zdravotním postižením a externí poradce ministryně Václav Krása.

„Jsme na začátku jednání, abychom změnili to, co udělal pan ministr Drábek. Ten příliš zúžil širokou škálu na posuzování postižení. Chceme jednat i se zástupci zdravotně postižených, abychom se dohodli na systému, který bude spravedlivý,“ řekla Právu Marksová.

Deset životních potřeb

Problém tkví především ve vyhlášce, která je od roku 2012 součástí zákona o sociálních službách a která definuje tzv. deset základních životních potřeb rozhodujících při posuzování nároku na příspěvek na péči.

Jednotlivé základní životní potřeby se pak sčítají pro stanovení stupně závislosti na čtyřstupňové škále a podle těchto stupňů se pak určuje měsíční finanční podpora, kterou postižení pobírají.

Tato inovace nahradila původní systém tzv. 36 úkonů, ve kterých bylo zahrnuto dalších 129 podmnožin.

Současný systém deseti základních životních potřeb je úplně špatný
Václav Krása

Krása pro Právo připomněl případ čtyřicetileté Romany, která je vinou genetické nemoci upoutána na lůžko a potřebuje neustálou péči. Přesto jí ale soud nárok na čtvrtý stupeň závislosti neuznal a místo 12 tisíc teď pobírá 8000 korun měsíčně.

Připravit stravu a jíst není totéž

V Krásově analýze, kterou má redakce Práva k dispozici, stojí, že se objektivita posuzování snížila.

„Tyto základní životní potřeby jsou nesouměřitelné. Například životní potřeba stravování zahrnuje jak přípravu stravy, tak také vlastní příjem stravy. Hodnocení často probíhá tak, že pokud je klient schopen najíst se, tak zvládá stravování. Skutečnost, že strava musí být připravena a nandána na jídelní soupravu s podáním příboru do ruky jinou osobou, nemusí posuzující orgán vůbec zohledňovat,“ píše se v návrhu.

Krása Právu potvrdil, že připravil náčrt čtyř variant. „Současný systém deseti základních životních potřeb je úplně špatný. Jejich mechanické sčítání je nesmysl,“ uvedl.

V návrhu jsou čtyři způsoby řešení

Krása proto navrhuje čtyři způsoby řešení: buď se vrátit k původnímu systému 36 oblastí, což by podle něj byla rychlá varianta, pouze by se změnil zákon, nebo rozdělit současných deset základních životních potřeb na další podoblasti.

Seznam základních životních potřeb
1Mobilita
2Orientace
3Komunikace
4Stravování
5Oblékání a obouvání
6Tělesná hygiena
7Výkon fyziologické potřeby
8Péče o zdraví
9Osobní aktivity
10Péče o domácnost

Třetí možností je inspirovat se německým a rakouským modelem, kdy je míra závislosti stanovena počtem hodin poskytovaných služeb denně. „Změna systému by si však vyžádala několik let,“ upozornil Krása.

Čtvrtou variantou je podle něj zbavit se současných čtyř stupňů závislosti a vrátit se k původnímu systému 36 úkonů, ale ke každému úkonu by byl stanoven určitý počet bodů, jejichž součet by stanovil výši příspěvku.

„Jednalo by se o velký zásah do zákona. Chceme přesvědčit ministerstvo, aby do systémové změny šlo. Naše názory jsou logické a mají opodstatnění v praxi,“ řekl Právu Krása.

Drábek: Vyhověl jsem odborníkům

Současný systém deseti základních životních potřeb kritizuje i opoziční ODS, za jejíž vlády se novela zákona schvalovala.

„Když se dělala tato změna, opakovaně jsme žádali ministerstvo práce a pana Drábka, aby se vyhláškou přidali k mezinárodní kvalifikaci, kterou stanovuje Světová zdravotnická organizace. Ministerstvo se odmítlo připojit a klasifikaci obešlo. Těch deset kritérií je kvůli tomu nepřesných. Na roztříštěnost posuzování jsme upozorňovali také,“ řekla Právu exposlankyně a expertka ODS na sociální problematiku Lenka Kohoutová.

Foto: Petr Horník, Právo

Jaromír Drábek (TOP 09)

„Nevím, proč se má v ČR vždycky vymýšlet něco, co je v zahraničí ozkoušeno a funguje. Exministři Drábek a Ludmila Müllerová na některé věci nechtěli slyšet,“ dodala Kohoutová.

Systém byl podle Drábka zastaralý

Drábek se hájí tím, že se naopak řídil postupy, které ve světě fungují, například v Německu a v Rakousku.

„Změna byla připravována dlouhodobě, a už když jsem přišel na ministerstvo, setkal jsem se s velkou kritikou původního systému 36 úkonů, že je zastaralý a neobjektivní. Naprostá většina odborníků mě tehdy podpořila v tom, že je potřeba systém, se kterým lékaři bojují už od sedmdesátých let, změnit,“ řekl Právu Drábek.

Problém podle něj spočíval v tom, že oněch 36 úkonů se hodnotilo podle diagnózy postiženého.

„Je to zastaralý systém, který se ve světě vůbec nepoužívá. Vrátit se k němu by byl návrat o čtyřicet let zpátky,“ uvedl.

Reklama

Výběr článků

Načítám