Článek
"Na první pohled se mi to vůbec nezamlouvá, ale poslechnu si pana ministra, co k tomu řekne," uvedl na dotaz Práva šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS).
S rozpaky na zvažovanou změnu hledí také šéfka poslanecké frakce zelených Kateřina Jacques. "Pokud by se měla zavést praxe, kdy by se získával souhlas k odposlechu dodatečně, pak by to muselo být propojeno s nějakým zpřísněním po těch 48 hodinách," řekla poslankyně.
Nic nového
Pospíšilem zvažované uzákonění odposlechů bez souhlasu soudce, který by ale musel být dán dodatečně, spolu s dalšími změnami při použití operativní techniky přitom není v českém právním řádu žádnou novinkou.
Nasazovat odposlechy v naléhavých případech bez svolení soudce mohli policisté ještě do roku 2002. Pak parlament tuto možnost zrušil.
A právě Pospíšil se v minulém volebním období spolu s Ivanem Langrem a tehdejším šéfem komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiřím Bílým (ODS) tuto změnu pokusili prosadit. Jejich návrh ale neměl dlouhého trvání, poslanci ho v roce 2005 hlasy tehdejší vládní koalice zamítli již při prvním čtení.
Opozice připouští diskusi
Dnes jsou představitelé opozice diskusi přístupni, ale výsledek nechtějí předjímat. "Není to špatná myšlenka," řekl Právu bývalý ministr vnitra a dnešní šéf bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD), který má za sebou také roky působení ve zpravodajských službách.
Právě z těchto zkušeností podle něj vyplývá, že třeba civilní kontrarozvědka může mít občas potíže s okamžitým získáním soudcovského povolení k nasazení odposlechu. A to v případech, které nesnesou odkladu. "S ohledem na možnou zneužitelnost a nedůvěru v současné vedení ministerstva vnitra bych měl podmínku: aby všechny tyto úkony podléhaly kontrole sněmovní komise," dodal Bublan.
Soudci se brání
S tímto argumentem ale příliš nesouhlasí předseda trestního senátu okresního soudu v Teplicích Miroslav Čapek. Argument, že nejde rychle sehnat soudce, je podle něj nesmyslný. "My jsme k dispozici 24 hodin denně, držíme právě z těchto důvodů pohotovost, takže k prodlení nemůže dojít. To nejsou jen odposlechy, ale i povolování domovních prohlídek," řekl Právu.
Podle něj jde o "postupné okusování zákona", který má vést k rozšíření kompetencí státních zástupců, kteří představují státní moc.
Podle chystaného Pospíšilova návrhu by totiž k nasazení odposlechu mohl postačit jen podpis státního zástupce, který o odposlech žádá.
"Je možné se nad tím zamyslet," poznamenal stručně místopředseda komunistů Jiří Dolejš.