Hlavní obsah

Poslanci zbavili mlčenlivosti detektiva Tichého, promluví o Krakatici

– Praha • Aktualizováno

Poslanci ve středu odhlasovali vznik vyšetřovací komise, která se má zabývat možným prorůstáním organizovaného zločinu a politiky na základě policejního spisu Krakatice. Hlasovalo pro to 130 poslanců, dva byli proti. Zároveň poslanci souhlasili s návrhem Františka Bublana (ČSSD) zbavit mlčenlivosti bývalého elitního policistu Karla Tichého.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Sněmovna nesouhlasila, aby byl ministr vnitra Ivan Langer zbaven mlčenlivosti v souvislosti se spisem Krakatice.

Článek

Sněmovna naopak nezbavila mlčenlivosti další lidi, u kterých to navrhl poslanec ODS Jan Vidím. Mezi nimi například ředitele Služby pro odhalování korupce v době založení spisu Jaroslava Macháněho, ředitele Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho,  současného ministra vnitra Ivana Langera (ODS) či jeho předchůdce ve funkci Stanislava Grosse (ČSSD), během jehož úřadování choulostivý spis začal vznikat, a Františka Bublana.

Langer se v rozpravě emotivně několikrát obracel na některé sociálně demokratické poslance se slovy: "Kdo se bojí Krakatice?" Podle něj by se měl celý spis, který pochází z dob vládnutí sociální demokracie, odtajnit. Ze stejného důvodu Langer a Vidím chtěli, aby o Krakatici mohli mluvit i další osoby. Langer tak dokonce navrhl na zbavení mlčenlivosti i sám sebe.  

"Myslím, že se jasně prokázalo, kdo se bojí Krakatice. Krakatice se bojí ti, kteří hlasovali proti zproštění osob, které jsme navrhovali," řekl pak novinářům Langer.

Bublan se nebojí, je připraven vypovídat

Bublan ale s takovou interpretací zásadně nesouhlasil. "Mně připadá docela nemístné, abychom ještě než tu komisi zřídíme, tak abychom už dělali nějaký seznam osob. Ta komise může dospět k daleko většímu seznamu nebo třeba k úplně jinému seznamu," řekl novinářům. Komise si podle něj může k výslechu pozvat, koho uzná za vhodné, a to i bez seznamu, on sám je prý připraven v komisi vypovídat.  

Ve dvanáctičlenné komisi budou čtyři sociální demokraté, čtyři občanští demokraté, dva komunisté a po jednom poslanci KDU-ČSL a Strany zelených.

Spis Krakatice mapoval například aktivity kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a objevují se v něm i jména některých politiků. Komise má s využitím výpovědi Tichého zjistit okolnosti vzniku spisu, okruh zmiňovaných osob a také průběh šetření, během něhož se s Krakaticí za nevyjasněných okolností manipulovalo.

Na řadu příjde i Krejčíř a Pitr

Například Langer už dříve upozornil, že před jeho nástupem do funkce policie skartovala na šest tisíc listů ze spisu, přitom byl o tom proveden jen úřední záznam, což je podle něj v rozporu se zákonem.

Bývalý policista Tichý by měl vypovídat i o vyšetřování případů uprchlých podnikatelů Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra.

Policista již dříve požádal o zbavení mlčenlivosti Langra s tím, že se chce bránit nařčením, že stojí za úniky ze spisu. Ministr mu ale nevyhověl. Vysvětlil to tím, že ze zákona o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti vyplývá, že policista či bývalý policista může být zbaven mlčenlivosti pouze na základě žádosti státních orgánů. Policista ale požádal jako fyzická osoba.

Tichý a jeho tým od poloviny 90. let vyšetřovali aktivity podnikatele Mrázka a založili spis Krakatice. Ze spisu se ztratilo asi 1600 stran, policie dodnes nezjistila, kdo informace ze spisu vynesl. Kontroverzní podnikatel Mrázek byl zavražděn v lednu 2006, jeho smrt zůstala neobjasněná.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám