Článek
Novelu o Velkém pátku jako státním svátku navrhl Senát, který v ní zároveň doporučil vyřadit Mezinárodní den žen ze seznamu českých významných dnů, tento den je ale pracovní. Odpůrci novely při projednávání návrhu v Senátu vyčíslili ušlý zisk hospodářství na 20 miliónů až jednu miliardu korun. Její zastánci těmto číslům oponovali s tím, že lidé před prodlouženým velikonočním víkendem stejně nebývají příliš pracovití a obchodní centra bývají otevřená i o svátcích.
Šance na přijetí novely v parlamentu je nejistá. Předlohu se stejným obsahem probírali poslanci krátce před červnovou obměnou sněmovn, tehdy ji vrátili senátorům k dopracování. Kamenem úrazu pravděpodobně bude i v nynější dolní komoře pasáž o zrušení MDŽ jako významného dne. Tato část novely je trnem v oku levicovým zákonodárcům. Při současném patovém rozložení sil ve sněmovně nemá mnoho šancí.
Hlavním důvodem pro rozšíření státem uznaných svátků je podle autorů novely křesťanský význam Velkého pátku, který připomíná obětování Ježíše Krista. Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada zemí, například Británie, Irsko a Španělsko a skandinávské země. Dánsko a Norsko mají navíc volný i Zelený čtvrtek. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.
Mezi nynější státní svátky patří 1. leden (Den obnovy samostatného českého státu), 1. květen (Svátek práce), 8. květen, (Den vítězství), 5. červenec (Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje), 6. červenec (Den upálení mistra Jana Husa), 28. září (Den české státnosti), 28. říjen (Den vzniku samostatného československého státu) a 17. listopad (Den boje za svobodu a demokracii). Dny pracovního klidu jsou dále Velikonoční neděle a pondělí a tři vánoční svátky.