Hlavní obsah

Podivný příběh Zvěstování: vykuk si může přijít na miliony

Právo, Jan Menšík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Případ středověkého obrazu Zvěstování Panně Marii z dílny Mistra vyšebrodského cyklu, který chce Národní galerie koupit od Nadačního fondu Richarda Fuxy za 65 milionů korun, ukazuje, že tento muž, který se prezentuje jako mecenáš českého umění, se chová jako obyčejný vykuk. A asistuje mu přitom možná přímo, možná nepřímo bývalý šéf NG Jiří Fajt.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Obraz Zvěstování Panně Marii od Mistra vyšebrodského oltáře.

Článek

Na prodeji by totiž Fuxa vydělal 36krát více, než za kolik obraz koupil (1,8 milionu korun) v Německu. Přitom tento velmi poškozený obraz měl v držení jen několik měsíců, nerestauroval ho a ani ho jinak nezhodnotil. Jediný, kdo ho „zhodnotil“, byl tým expertů z Národní galerie, který po několikaměsíčním zkoumání zjistil jen to, co už se tušilo předtím: jde o obraz ze 14. století, z dílny Mistra vyšebrodského cyklu.

„65 mio czk“

Fuxa původně Deníku N tvrdil, že s nabídkou na odkup obrazu za enormní cenu 65 mi­lionů za ním přišel tehdejší ředitel Národní galerie Jiří Fajt a on sám v té věci aktivně nevystupoval. Teď se ukazuje, že nemluvil pravdu. Právo nyní získalo od Jiřího Fajta faksimile písemné nabídky na prodej Zvěstování, v níž Fuxa píše, že na základě předchozí dohody posílá cenovou nabídku. V ní jednoznačně požaduje 65 milionů korun.

Fuxa v dopise píše, že je pro něho „velmi těžké dílo prodat“, ale pro případ, že by se nákupní komise NG usnesla, že obraz je tak mimořádný, že náleží do sbírkového fondu NG, dílo nabídne státu „prostřednictvím Vaší instituce za částku 65 mio czk“.

Dodává současně, že v případě, že by se prodej neuskutečnil, obraz rád zapůjčí „pro možnou výstavu a další potřeby Vaší instituce“.

Fuxa mlčí, Fajt mlží

Byli snad Fuxa s Fajtem předem domluvení na této enormní částce, aby si na své přišli oba? Fajt to ve vyjádření pro Právo popřel. „Žádná cena obrazu nebyla předem dohodnuta, neboť nebylo jasné, zda majitel obraz k prodeji vůbec nabídne,“ re­agoval na otázku, co bylo obsahem předchozí dohody, jak píše ve své cenové nabídce Fuxa.

Foto: Jan Šída, Právo

Jiří Fajt

Proč se ale nepokusil jednat o snížení ceny, uspokojivě nevysvětlil. Podle Fajta se NG sice pokoušela od počátku diskusi o ceně vést, ale „majitel nechtěl nejdříve o prodeji obrazu ani slyšet“, ale pak otočil a poslal nabídku. Redakce Práva telefonicky požádala Fuxu o zodpovězení dotazů před více než týdnem, ale Fuxa ústně slíbené odpovědi nezaslal.

Zde je třeba zopakovat, že Fuxova nadace koupila obraz od aukční síně Döbritz po neúspěšné aukci v Německu za 70 tisíc eur, tedy zhruba 1,8 milionu korun. Aukční síň ho v prodejním katalogu uvedla jako obraz z dílny Mistra vyšebrodského oltáře ze 14. století. Dokládala to expertizou od renomovaného odborníka Františka Makeše.

Ta byla sice napsána v roce 1976, ale je stále platná a vcelku věrohodná.

Dnes 87letý František Makeš není žádný amatér. V šedesátých letech se podílel na restaurování maleb Obrazárny Pražského hradu a vytvářel také kopii obrazu Svatý Jeroným od Mistra Theodorika pro Národní galerii. Středověkou malbu tedy ovládá dokonale.

Po roce 1968 odešel do Švédska, kde byl 25 let hlavním konzervátorem a restaurátorem švédských královských sbírek. Platí za světově uznávaného odborníka.

Fajt expertizu shazuje

Fajt jeho expertizu v rozhovoru pro Lidové noviny shazuje a tvrdí, že je v ní „příliš málo informací k tomu, aby mohl být obraz považován za spolehlivě určený“. Podle něj si tak při aukci „nikdo nemohl být jistý, co se vlastně prodává“. Proto podle něj tak nízká cena.

Fajtovo tvrzení však v tomto bodu rozporuje umělecký historik Jan Klípa, který nízkou vyvolávací cenu obrazu na aukci (110 tisíc eur) vysvětluje tím, že „jde o obraz, který obecně není pro zahraniční sběratele a veřejné sbírky zajímavý“. Cenu podle něj navíc sráží i špatný stav silně poškozeného díla.

Jinak řečeno, jediný subjekt, který by mohl být ochoten za Zvěstování dát větší peníze, je buď vášnivý český sběratel-­vlastenec, nebo nějaká česká veřejná instituce, na prvním místě Národní galerie.

Vyjednávání o nižší ceně nebylo

Fuxa sice sběratel obrazů je, ale až dosud se o středověké umění nijak nezajímal. Přesto se podle médií pár dnů po neúspěšné aukci objevil ve Frankfurtu jistý Jan Třeštík, člen správní rady Fuxova nadačního fondu, a Zvěstování pro Fuxovu nadaci koupil. Podle dřívějšího zjištění Práva za 70 tisíc eur neboli 1,8 milionu korun.

(Třeštík se provinil před sedmi lety pokusem nelegálně převézt do zahraničí Picassův obraz Sedící žena soukromého sběratele. Soudem byl uznán vinným a přišel o místo ředitele Galerie Středočeského kraje).

Jsme tedy v situaci, kdy má Fuxa v držení poškozený, ale bezpochyby pro Česko vzácný obraz, připisovaný posudkem renomovaného odborníka Makeše autorovi ze 14. století, nejspíše Mistrovi vyšebrodského cyklu. Dal za něj pakatel, ale obraz je tak poškozený, že se podle historika umění Jana Klípy nedá téměř vystavovat. Kdo mu koupi poradil? Fuxa mlčí.

Takže Fuxa svěří obraz Národní galerii, která po čase přijde ústy Jiřího Fajta se zprávou o „senzačním objevu“, který obraz „zásadním způsobem zhodnocuje“. Objevem je to, že dílo bylo skutečně vytvořeno v dílně Mistra vyšebrodského cyklu, jehož devět nádherných deskových obrazů je vystaveno v klášteře sv. Anežky České v Praze. Ty jsou majetkem řádu cisterciáků, který je po restituci dlouhodobě zapůjčil Národní galerii.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Veletržní palác náležející Národní galerii v Praze

Národní galerie je sice nevlastní, ale může vystavovat mnohem kvalitnější díla tohoto středověkého mistra než obraz, který má v držení Fuxa.

Národní galerie na cenu přistoupila, i když ji autor jednoho z několika posudků a ředitel Sbírky starého umění NG Marius Winzeler označil za „enormní“. Jeho posudek se týkal uměleckohistorického zhodnocení obrazu a jeho ocenění, což však podle něj bylo složité.

„Jeho stav dochování jsem považoval za problematický. Vzhledem k situaci na trhu s uměním jsem nabídkovou cenu pokládal za nejzazší maximum a vzhledem k ojedinělému významu obrazu pro Českou republiku jsem cenu navzdory problematickému stavu zachování pokládal za akceptovatelnou,“ vyjádřil se pro Právo Winzeler.

Nevystavovatelné dílo, fragment

Fajt postup NG hájí tím, že galerie „usilovala o možnost získat obraz do svého majetku, protože ho považovala za unikátní dílo, jak potvrdily nejen četné expertizy, ale i galerijní nákupní komise. Proto nemohla současně jednat o konkrétních podmínkách jeho zapůjčení“.

Obraz měl po zakoupení podle vyjádření Fajta pro Právo doplnit expozici v pražském klášteře sv. Anežky České.

Argumentaci Fajta a expertů NG, že jde o tak mimořádné dílo, za něž se vyplatí dát 65 mi­lionů, však vyvrátil ve svém posudku pro ministerstvo kultury odborník na staré umění Jan Klípa z Akademie věd ČR.

V posudku píše, že dílo je ve velmi špatném stavu, prakticky nevystavovatelné, a to i po případném finančně i technicky náročném restaurování. Jde tak podle něho o obraz určený primárně „ke studijním účelům a k depozitárnímu uložení“. Krátkodobé vystavení je možné, ale umístění do stálé expozice je podle Klípy „v podstatě nemožné“.

V posudku se píše, že asi čtyřicet procent obrazu bylo při diskutabilním restaurování v minulosti upraveno či domalováno a ze zbylých šedesáti procent původní plochy jsou dvě třetiny značně poškozené. Takže pouze asi jedna pětina původní plochy malby je poškozena jen lehce. Navíc je deska obrazu výrazně prohnutá, což má za důsledek odlučování barev od podkladu.

V závěru posudku Klípa při srovnání s trhem umění stanovil cenu obrazu na 10 až 12 milionů, protože „dílo je zásadně poškozeno a nepříliš uspokojivě restaurováno, lze tedy hovořit nanejvýš o torzu či fragmentu původního obrazu“. Cenu tedy odhadl téměř pětkrát nižší, než kolik si řekl Fuxa.

Při určování ceny Klípa vzal v úvahu, že dílo má pro historii české gotiky opravdu mimořádný význam, a tak lze v českém prostředí chápat i značné navýšení ceny od té vyvolávací na aukci. Tam se Zvěstování neúspěšně nabízelo za 110 tisíc eur, tedy 2,8 milionu korun. Fuxa ho pak koupil za 70 tisíc eur.

Křečovitý pokus o sražení ceny?

Fajt v e-mailu pro Právo závěry jeho posudku rozporuje. „Jde o umělecky prvořadé dílo, a nikoliv o nějaký depozitární kus, jak se snaží tvrdit autor ministerstvem objednaného posudku Jan Klípa,“ napsal.

Později také pro LN uvedl, že Klípův posudek působí „jako křečovitý pokus vyhovět účelové objednávce pro sražení ceny“. Proč by se však nemohla ta „enormní“ cena požadovaná Fuxou snížit? Co je na tom špatného?

Jiří Fajt se snaží převést spor o ceně obrazu do roviny sporu expertů. Problém je však v tom, že například Marius Winzeler přiznává, že se nezabýval tím, jakou vlastně má poškozený obraz tržní hodnotu, ale vyjadřuje se pouze k tomu, zda je cena 65 milionů vůbec přijatelná. Podobně i další experti oslovení Fajtem uzavírají své posudky pouze tím, že cena 60 až 70 milionů korun je pro NG přijatelná.

Avšak ani to neomlouvá Fajtovu nečinnost po přijetí Fuxovy písemné cenové nabídky. Jednat o případném snížení ceny nebo o dlouhodobé zápůjčce díla rozhodně jako odpovědný ředitel Národní galerie mohl a měl. Pokud ovšem nebylo všechno jinak.

Reklama

Související články

Předražené Zvěstování bude řešit Zaorálek

Podivný příběh, v němž figuruje bývalý ředitel Národní galerie (NG) Jiří Fajt, jeden milionář, který se vyzná v tlačenici, a poškozený středověký obraz, který...

Výběr článků

Načítám