Hlavní obsah
Nejvíce lidí s českými kořeny žije v USA, celkem 1,7 miliónu. Foto: Profimedia.cz

Po 1989 odešlo do zahraničí až 200 000 Čechů, část se jich chce vrátit

Po listopadu 1989 z Česka do ciziny odešlo až 200 000 Čechů a Češek. Ve světě by pak mohlo nyní žít celkem 2,2 miliónu lidí s českým původem. Vyplývá to z odborných odhadů. Podle expertů představují tito krajané pro ČR velký potenciál, takže by se měla snažit využít jejich schopnosti a motivovat je k cestě zpět do vlasti.

Nejvíce lidí s českými kořeny žije v USA, celkem 1,7 miliónu. Foto: Profimedia.cz
Po 1989 odešlo do zahraničí až 200 000 Čechů, část se jich chce vrátit

Právě na podporu návratu se zaměřuje projekt Re-Turn, na němž spolupracuje 12 organizací ze sedmi států včetně Česka. Jejich zástupci se ve čtvrtek sešli na konferenci v Praze.

"Výzkumy ukazují, že se Češi chtějí z ciziny vrátit, a to víc než lidé z jiných zemí. Jsou to odvážní lidé. Odjeli, museli se postavit v cizím prostředí na vlastní nohy a prosadit se. Jejich ztráta nás ochuzuje," řekl předseda stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Grulich (ODS).

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Výzkum mezi lidmi v cizině, který je součástí projektu, ukázal, že přes 60 procent dotázaných mělo vysokoškolské vzdělání. Téměř polovině navrátilců bylo mezi 25 a 35 lety, dvěma pětinám mezi 35 a 45 lety.

Do zahraničí Češi odcházejí hlavně kvůli kariéře, vyššímu příjmu a jinému životu. Domů se vracejí obvykle kvůli rodině a přátelům.

Nejvíc Čechů či lidí s českými kořeny žije v USA. Je jich 1,7 miliónu. Dalších 120 000 krajanů pobývá v Kanadě, 55 000 v Rakousku, 50 000 v Německu, 30 000 v Argentině, 27 000 v Austrálii, 10 000 ve Španělsku, 11 000 v Irsku, 5000 v Řecku, 1700 v Dánsku.

Sedm z deseti Čechů si po návratu našlo práci na plný úvazek, desetina začala podnikat a desetina se věnovala dál studiu. Před odjezdem do ciziny Češi vydělávali v průměru kolem 29 400 korun, v cizině si přišli průměrně na 60 540 korun. Po návratu dostali pak 37 100 korun.

Dotázaní uváděli, že velmi často sledovali, co se ve vlasti děje. Téměř denně byli také v kontaktu s lidmi doma – po telefonu, přes textové zprávy či přes Skype. Velká část Čechů v cizině, kteří se do průzkumu zapojili, plánovala návrat. Téměř polovina dotázaných očekávala, že cesta zpět ale bude spojena s problémy.

Podpora škol v zahraničí

Podle Grulicha mají lidé ale největší obavy z toho, že je okolí nepřijme a bude se na ně dívat skrz prsty. "Podepsalo se na tom 40 let minulého režimu, který emigranty očerňoval. Lidé to pořád mají v sobě," míní senátor. Dodal, že by Česko mělo svým krajanům ukázat, že si jich váží a má o ně zájem. "ČR by jim měla dát najevo, že je nechce ztratit, čeká na ně a byla by ráda, aby se vrátili oni či jejich děti," uvedl Grulich. Podle něj je podstatné neztratit s Čechy v cizině kontakt.

Česko podporuje například české školy v zahraničí. Jsou jich čtyři desítky. Jen v USA jich je deset, největší z nich funguje v Silicon Valley. V Itálii je pak pět škol. ČR má také zmocněnce pro krajanské záležitosti. Je jím bývalý politik a diplomat Karel Kühnl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků