Článek
„Jen za první pololetí jsme měli 39 výjezdů,“ řekl Právu Luděk Šantora, ředitel SIT. Dronařskou skupinu, která formálně spadá pod jeden z místních sborů dobrovolných hasičů, a může tak využívat modré majáčky, tvoří šest lidí.
„Drží pohotovosti. Část z nich zůstává na základně, aby mohli plnit svoje běžné pracovní povinnosti, ostatní jsou připraveni vyrazit v každou denní i noční hodinu do terénu,“ uvedl Šantora.
Zatím naposledy zasahovali 20. července nedaleko Blížejova na Domažlicku. „K požáru tamního lesa nás hasiči povolali hlavně kvůli špatně přístupnému terénu, obraz z dronu jim přinesl potřebný přehled,“ připomněl Josef Navrátil, pilot SIT. Hlavní zbraní je termovize.
Požár zasáhl letiště u Plzně
„Využili jsme ji například při nedávném nočním výjezdu k požáru lesa u Úherců. Hledali jsme s její pomocí ohniska požáru a monitorovali terén, zda se plameny nešíří dál, k tomu jsme měřili zasažené území,“ vysvětlil Navrátil.
„U Žinkov, kde vzplálo pole od kombajnu, jsme kontrolovali okolí uhašeného území, aby se požár nerozšířil do lesního porostu,“ dodal.
Výhodou je rychlost
Pro hasiče má podpora dronů ještě jednu velkou výhodu. „Jsou schopni vyjet velmi rychle na místo určení, někdy se tam dostanou dříve než vrtulník,“ upozornil Michal Holeček z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje.
V Českém Švýcarsku objevily drony tři místa s vyšší teplotou
„To je zásadní zvláště u pátrání po pohřešovaných osobách. A obecně má velitel zásahu díky dronům jiný úhel pohledu na místo události i větší povědomí o její velikosti a rozsahu,“ dodal.
Bezpilotní letouny lze vidět také u vážných dopravních nehod, včetně těch smrtelných. „Tento typ zásahů je samozřejmě i pro nás velmi obtížný. Zapojili jsme se ale kupříkladu také do pátrání po pohřešované osobě – a to mělo naštěstí dobrý konec,“ uzavřel Navrátil.