Hlavní obsah

Plošné testování žáků se vrací do hry

Právo, Jiří Mach

Jako bumerang je jednou zavržený nápad zpátky. Asociace krajů oprášila projekt plošného testování žáků na konci prvního a druhého stupně základních škol. Slibuje si od toho zvýšení kvality vzdělávání a lepší kontrolu nad školami.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Ale třeba Česká školní inspekce je proti a po čtyřech letech navrhuje obnovit testování v 7. třídě, které by mapovalo schopnosti žáků, a nejen jejich znalosti, jež se dají nadrilovat.

Asociace krajů chce testování páťáků a deváťáků obnovit spolu se zpřísněním státních přijímaček na střední školy. Podle jejího garanta pro školství, hejtmana Iva Vondráka (ANO), by se ukázalo, jak si která škola stojí. Porovnání výsledků v testech by pak vedlo k jejich srovnání, aby bylo patrné, která škola má problémy. Hejtmany to zajímá hlavně proto, že kraje jsou zřizovateli mnoha krajských škol.

Mně jde o standardizaci, aby se školy dostaly na srovnatelnou úroveň
Ivo Vondrák, Asociace krajů

„Mně jde o standardizaci, aby se školy dostaly na srovnatelnou úroveň. Penzum znalostí by mělo být pro všechny stejné. Všichni by měli znát to a to z matematiky, to a to z přírodních věd. Standardizace testů je velmi důležitá. A taky by to byla dobrá zpětná vazba,“ řekl Právu Vondrák.

Asociace krajů očekává, že její návrhy pomohou vyřešit problém s tím, že na maturitní obory se leckde dostávají žáci, kteří na studium nemají, vyhoří během studia nebo propadnou u maturity.

Plošné testování zahájila Česká školní inspekce před šesti lety, ale po dvou letech zkušebního provozu od toho upustila.

„Plošné testy v 5. a 9. třídě nepokládáme za optimální řešení problému, který spočívá v tom, že do maturitních oborů nastupují i žáci, kteří nemají odpovídající předpoklady pro to, aby maturitní studium zvládli,“ sdělil Právu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Inspekce se před lety testování 5. a 9. tříd vzdala také proto, že vznikla obava, že by se veřejnost dožadovala sestavování žebříčku škol podle výsledků v testech, které ale nemusí vypovídat o kvalitě škol.

Jedna škola třeba nemusí díky skladbě dětí z podnětných rodin s nimi příliš pracovat, zatímco jinde piplají zanedbané ratolesti k průměru a výsledky v testech mohou mít horší.

Dalším důvodem bylo, že zjišťování znalostí v češtině, matematice a třeba v cizím jazyce nemusí mít vliv na schopnost lidí dosáhnout na maturitu. Zatřetí má prý inspekce dost nástrojů, jak ověřovat kvalitu škol a podle nich jim určovat podporu.

Místo toho inspektoři navrhují testovat u žáků jejich studijní předpoklady, a to v sedmé třídě. „To by ověřovalo studijní potenciál žáků, tak aby už v této fázi povinné školní docházky, tedy relativně včas před volbou další vzdělávací cesty, měli žáci i rodiče základní informace, jaký studijní potenciál žák má, jaké jsou jeho šance na případné studium v maturitním či nematuritním oboru,“ vysvětlil Andrys.

Testy obecných studijních předpokladů už používají i mnohé vysoké školy, protože jsou objektivnější.

„Nelze se na ně nacvičit. Když totiž testujete v přijímačkách češtinu a matiku, dostanete informaci jenom o tom, jak dotyčného konkrétní škola naučila češtinu a matematiku. Kdežto test studijních předpokladů určí, jestli žák umí pracovat s myšlenkami, logicky uvažovat, soustředit se, vyvozovat různé souvislosti,“ vysvětlil Andrys.

Testy i na střední?

Naproti tomu přijímačkové testy, které jsou dnes zaměřeny na znalosti v češtině a matematice, už teď vedou školy k tomu, že se zaměřují jen na tyto dva předměty a pomíjí jinou látku. Vedle toho zvýhodňují děti rodičů, kteří dětem zaplatí přípravné kurzy. A na ně se lze našprtat.

„Mohou pak zamezit v maturitním studiu člověku, který je šikovný a chytrý, ale rodiče nemají na placené kurzy a měl smůlu na školu,“ uvedl Andrys.

Podle inspekce by pak bylo vhodné zavést další testy ve druhém ročníku střední školy, kdy je možné ještě zavčasu odhalit problémy a přimět studenta či žáka ke změně vzdělávací kariéry. Z maturitního oboru by mohl přejít na učební, aby nakonec nezůstal v osmnácti bez jakéhokoli lejstra s razítkem o dosaženém vzdělání. A šlo by to i obráceně, tedy z učebního oboru na maturitní.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám