Článek
Třeba v případě řadových poslanců či senátorů by měl měsíční skok činit až 31 tisíc hrubého. U prezidenta, premiéra či ministrů pak ještě podstatně větší částku. To by byla facka veřejnému i soukromému sektoru, kde v posledních letech nominální mzdy stagnovaly či jen mírně rostly, ale lidé si za ně kvůli zdražování koupili méně.
A právě očekávaný masivní platový vzestup politiků se nelíbí TOP 09. Podle informací Práva proto chystá Schwarzenbergova strana jako jeden z bodů svého volebního programu, který chce představit ve čtvrtek, další stopku pro růst platů ústavních činitelů.
Tu lze zařídit pouze novelou tzv. platového zákona, kterou by musel schválit parlament a podepsat prezident už v příštím roce.
Riziko skokového růstu
Zmrazení platů prosadila Nečasova vláda, podpořila ho i opozice. Stanoví, že platy ústavních činitelů zůstanou po čtyři roky, tedy po celé volební období, beze změny. Další vývoj už neřeší, takže platy by se vrátily k běžným pravidlům platným pro veřejné činitele. Právě několikaleté zmrazení platů ale s sebou přináší riziko skokového růstu po rozmrazení.
Od ledna 2015 by se platy činitelů měly standardně počítat jako 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2013 (ten v letošním 2. čtvrtletí podle údajů ČSÚ činil 24 914 korun). Na základě toho by základní plat poslance a senátora mohl vzrůst z 55 900 korun hrubého měsíčně na 74 tisíc.
Spolu s tím by se zvedly i náhrady na dopravu, stravu a reprezentaci. Ty nyní činí 29 tisíc až 39 400 hrubého měsíčně, podle vzdálenosti z místa bydliště do Prahy. Nově by pak mohly dosáhnout 38 500 až 52 200 Kč.
Bude to ještě boj
Platy se dál navyšují o koeficient podle funkce. V případě prezidenta by součet platu a náhrad vzrostl z 359 600 na 476 700 měsíčně, u premiéra ze 169 300 na 224 100 a u ministra ze 122 200 na 161 800 hrubého.
Pokud by byl celoroční růst platů v nepodnikatelské sféře větší než za zmíněné druhé čtvrtletí letoška, zvýšení příjmů činitelů by bylo ještě vyšší.
Je ale otázka, zda ostatní strany na podobný návrh kývnou. Už nyní si politici v kuloárech stěžují, že si sebemrskačsky stále snižují nebo zmrazují platy.
Je málo členů klubu, kteří by chtěli přímou volbu, ale ani ODS nechce mít černého Petra.
Veřejně to ale nikdo nechce připustit, snad s výjimkou šéfa senátorského klubu ODS Jaroslava Kubery, který se už jednou v minulosti postaral o první rozmrazení platů činitelů s argumentem, že politici by neměli být srabi, protože snižování příjmů voliči stejně neocení.
Kalouskův nápad
Podle nepotvrzených informací přišel s nápadem na zabránění skokovému růstu platů činitelů od počátku roku 2015 místopředseda strany a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Ten už na začátku minulého volebního období, k nelibosti poslanců a senátorů, jako ministr prosadil zdanění tzv. náhrad, které dostávají zákonodárci na dopravu, stravu a reprezentaci.
To ušlo pozornosti politiků, kteří mu kvůli tomu nemohli přijít na jméno, neboť si neuvědomili, že hlasují pro pokles svých příjmů. V důsledku toho véčkař Vít Bárta tehdy svým poslancům nabízel tzv. půjčky, aby jim pomohl, a byl obviněn z uplácení.
Kalousek tehdy také prosadil zdanění příjmu prezidenta.