Hlavní obsah

Piráti se bouří: Dvě procenta armádě je moc. Schytali to od Babiše i od opozice

Novinky, Renáta Bohuslavová, Oldřich Danda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Piráti, kteří chtějí po příštích volbách vládnout, vyrazili proti růstu výdajů na obranu, jak po Česku chce NATO. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka je to nesmysl a peníze by měly jít spíš na platy učitelů a důchody než na nákup obrněnců.

Foto: David Ryneš, Novinky

Výdaje ČR na obranu

Článek

Podle části opozice i premiéra Andreje Babiše (ANO) je zpochybňování závazku k Alianci nebezpečným populismem a Piráti tím ukazují, že jsou nezralí a nepřipravení na vládnutí v zemi.

„Na platy i důchody“

„Zvyšování výdajů na zbrojení na dvě procenta HDP je v českých podmínkách jednoduše nesmysl. Za těch 50 miliard bychom proti současnému stavu mohli zvednout platy všem učitelům o 20 tisíc korun měsíčně nebo udržet důchodový systém nad nulou do roku 2035,“ napsal si na Facebook poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Mikuláš Ferjenčík (Piráti)

Na následné komentáře pod příspěvkem napsal, že „naší planetě by prospělo, kdyby se výdaje na zbrojení celosvětově snižovaly. Nemyslím si, že to je populismus.“

České vlády se už před lety zavázaly, naposledy to před měsícem ve Varšavě potvrdil premiér Andrej Babiš, že budou na obranu od roku 2024 vynakládat dvě procenta HDP. Což by znamenalo, že se vojenský rozpočet za šest let zdvojnásobí na více než 130 miliard korun.

Letos má Česko na obranu vydat 66,7 miliardy korun, což by mělo být 1,19 procenta HDP. Současná vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že do konce volebního období, tedy do roku 2021, zvedne podíl obranných výdajů na 1,4 procenta HDP. I tento závazek ve skutečnosti znamená, že obrana bude každoročně dostávat o víc než 10 miliard korun více, což se ale zatím neděje.

Babiš: Piráti jsou nezralí

Premiér věří, že se závazek dvou procent HDP podaří do roku 2024 splnit. „Stvrdili jsme to podpisem a nebudeme to zpochybňovat. Jsme malá země s malou armádou a vojenské spojenectví je pro nás existenčně důležité. Pokud nebudeme plnit závazky, riskujeme, že nás naši spojenci nepodpoří v případě, kdyby se, nedej bože, něco stalo. Piráti jenom ukazují populismus, nezralost, nezodpovědnost a nepřipravenost podílet se na vládě,“ reagoval pro Novinky premiér Babiš.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Andrej Babiš na konferenci k výročí vstupu do NATO.

S tím, že by peníze našly lepší využití, souhlasí, ale není to podle něj za současné celosvětové konstelace možné. „Na to by si musely sednout mocnosti světa za jeden stůl a domluvit se spolu v rámci Rady bezpečnosti OSN. Což je dost nepravděpodobné, když tam sedí USA, Rusko a Čína,“ dodal Babiš.

Ferjenčíkův názor není u Pirátů ojedinělý. Podobně se vyjadřuje i další poslanec Mikuláš Peksa. Podle něj není závazek vůči NATO nějak vymahatelný a navýšení rozpočtu obrany bude muset jít na vrub jiných resortů.

„Kde se vezme ono zbývající procento HDP, tj. asi 50 miliard ročně? Důchodcům? Zdravotníkům? Učitelům? Zvýší se daně? Nebo schodek státního rozpočtu? Sem s tím, mě to fakt zajímá,“ ptá se Peksa.

Samozřejmě že máme zvyšovat platy učitelů a důchody, ale stejně tak musíme zvyšovat výdaje na obranu
předseda ODS Petr Fiala

Šéf Pirátů Ivan Bartoš, který chce být po příštích volbách premiérem, Právu řekl, že by se mělo debatovat spíš o tom, co armáda skutečně pro obranu potřebuje, než se upnout k závazku vůči NATO. „Neměli bychom z toho dělat mantru, protože podobné závazky máme i vůči OSN, které neplníme,“ řekl Bartoš.

„Populistický úlet“

Pirátský člen výboru pro obranu Jan Lipavský je opatrnější, podle něj je nutné zohlednit zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě. „V našem volebním programu dvě procenta HDP na obranu nemáme, osobně se ale domnívám, že bychom měli dojít minimálně k poměru 1,4 procenta, tak jak o to usiluje současná vláda,“ uvedl pro Právo Lipavský.

Pravicová opozice považuje výroky Pirátů za úlet. „Všichni chceme přidat peníze učitelům, ale musíme plnit své spojenecké závazky a podílet se na kolektivní bezpečnosti, ne se vézt jako černý pasažér ve vlaku na náklady někoho jiného. Ferjenčíkova slova zpochybňují západní orientaci Pirátů,“ řekl Novinkám šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

Za populistický a velmi nebezpečný považuje nápad lídr ODS Petr Fiala. „Nelze si hrát na chytrou horákyni, která bude těžit z NATO, ale nebude se dostatečně podílet na jeho obraně. Samozřejmě že máme zvyšovat platy učitelů a důchody, ale stejně tak musíme zvyšovat výdaje na obranu. Oboje je pro nás důležité,“ reagoval Fiala.

Předseda Starostů Petr Gaz­dík upozorňuje i na mezinárodně politickou situaci na Ukrajině. „Tyto myšlenky bych ještě tak pochopil v nadmíru optimistických 90. letech, po anexi Krymu je to naprostá nesoudnost a populismus,“ řekl.

Foto: Petr Horník, Právo

Celostátní sjezd KDU-ČSL. Na snímku Marek Výborný

Podobně smýšlejí i lidovci. „Považuji to za populistický úlet a velmi nebezpečný přístup Pirátů k obraně a bezpečnosti našich občanů. Rezignovat na akceschopnost a moderní armádu znamená hazardovat s bezpečností ČR,“ podotkl nový šéf Marek Výborný.

S Piráty naopak souhlasí SPD. „Od počátku veřejně říkáme, že odmítáme zvyšovat výdaje na armádu, jelikož nesouhlasíme s expanzivními zahraničními misemi české armády jako v Afghánistánu,“ sdělil předseda Tomio Okamura.

Se zvyšováním výdajů na obranu dlouhodobě nesouhlasí ani komunisté. Ti navíc usilují i o to, aby Česko vystoupilo z NATO, protože podle nich pod vlivem USA uplatňuje expanzivní politiku.

Reklama

Výběr článků

Načítám