Hlavní obsah

Paroubek chce Benešovou jako ministryni spravedlnosti

Jedním z nestranických talentů, s nimiž počítá Jiří Paroubek do své případné povolební vlády, je bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (58), pro niž má rezervovánu funkci ministryně spravedlnosti.

Paroubek chce Benešovou jako ministryni spravedlnosti

Právo tuto informaci nejdříve získalo z kruhů soc. dem. a později ji na dotaz redakce nepřímo potvrdila sama Benešová, která nyní pracuje v advokacii. Nejdříve řekla, že křesla ministrů se nabízejí až po vyhraných volbách a že by od ní nebylo korektní odpovídat dříve než Paroubek.

Pak ale sdělila: "Pravda však je, že nyní už podruhé v životě stojím před vážným rozhodnutím, jestli se mám věnovat soukromé advokátní praxi, nebo opět vstoupit do veřejné služby. Zvažuji, zda mám na to stále dost sil a optimismu," uvedla Benešová.

Dodala, že zná stav resortu justice, zná rozsah vážných problémů tohoto resortu, které je nutno řešit, a uvědomuje si, do čeho by návratem do veřejné služby šla.

 "Zvažuji všechna pro i proti. Podobně jako před osmi lety, kdy jsem jako advokátka zvažovala, zda mám dost sil sloužit občanům jako nejvyšší státní zástupkyně," uzavřela Benešová.

Loni v září, po odvolání z funkce nejvyšší státní zástupkyně, jí Paroubek nabízel senátorskou kandidaturu za ČSSD, případně křeslo náměstkyně ministra vnitra. Benešová obě nabídky odmítla.

V únoru 2006 byla Benešová mezi účastníky kulatého stolu, kteří se na Úřadu vlády sešli kvůli problematice korupce. Podle Paroubka je důležitým tématem potírání a prevence korupce, veřejné zakázky, politická korupce a financování politických stran, podplácení v justici a také zabavování výnosů z korupce.

Byla odvolána kvůli Němcovi

Do funkce nejvyšší státní zástupkyně Benešovou jmenovala v lednu 1999 ještě vláda Miloše Zemana, s nímž dodnes má nadstandardní vztahy.

Vztahy premiéra Paroubka a Benešové se vyvíjely jako na houpačce. Nejdříve ji chválil a podporoval, nakonec se však přiklonil ke klidu v koalici, která měla před sebou schvalování návrhu státního rozpočtu i další důležité zákony. Na odvolání Benešové totiž trval místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a šéf koaliční US-DEU Pavel Němec, s nímž se dostala do profesního i osobního konfliktu.

Loni na jaře Benešová požádala protikorupční policii, aby prošetřila ministrovu aktivitu při vydání katarského prince Hámida Sáního, který byl v Česku obviněn za sex s nezletilými dívkami. Němec zařídil princovo vydání do Kataru.

V médiích si nebrala servítky

Když pak Němec žalobkyni za její postup kritizoval, Benešová přiostřila. Ministerstvo se podle ní snažilo nezákonně ovlivňovat projednávání případů, které souvisely s Unií svobody nebo přímo s ministerstvem. Prohlásila taky, že resort ve skutečnosti řídí i tiskový mluvčí Petr Dimun a ředitel kanceláře Pavel Škvára.

Tehdy ji premiér ve funkci ještě podpořil. Den poté, co dal Nejvyšší soud za pravdu ministru spravedlnosti a vydání katarského prince do vlasti umožnil, vyzval Němec Benešovou k rezignaci. Ta odejít odmítla. Proti odvolání se opět postavil Paroubek. Šestého září podal ministr spravedlnosti na nejvyšší státní zástupkyni kvůli tomu, jak vystupovala v médiích, kárnou žalobu. Oznámil, že pokud vláda Benešovou neodvolá, postaví ji mimo službu.

Tentokrát už Paroubek Benešovou nepodržel. Zdůvodnil to snahou o klid v justici: "Abych vzal analogii na jiném ministerstvu, ministr obrany a náčelník generálního štábu, no, tak také bych asi dal přednost tomu ministrovi obrany." 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků