Článek
Ministryně nevyloučila, že radar by mohl fungovat i bez polské základny. Podle ní by tak ale vznikla úplně nová situace.
"My jsme do toho loni šli s tím, že u nás radar a v Polsku rakety," řekla. Bylo by proto třeba posoudit technické možnosti nové varianty. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar nedávno hovořil o tom, že i samotný radar bez antiraket v Polsku by posílil bezpečnost České republiky.
Další kolo jednání o smlouvě, jež v souvislosti s radarem určí pravidla pobytu amerických vojsk na území České republiky, se podle ministryně uskuteční v první polovině dubna. Jednat se bude při summitu NATO v Rumunsku.
| USA chtějí k nevoli Ruska i značné části české veřejnosti umístit radarovou část základny na českém území, přičemž v Polsku by byla desítka antiraket, které by v případě nebezpečí radar naváděl na cíl. Washington jedná s oběma státy samostatně. Zatím to vypadá tak, že Češi smlouvy s USA umožňující případné umístění radaru podepíší dříve než Poláci, podle některých vyjádření by Poláci nemuseli smlouvu uzavřít dříve než za šest měsíců. |
Liška: počkejme s radarem na novou administrativu USA
Místopředseda zelených a ministr školství Ondřej Liška uvedl, že při vyjednávání o radaru Česko nemusí spěchat. Domnívá se, že by Praha měla počkat na příští americkou administrativu.
"Je potřeba vést konzultace v rámci společné evropské a bezpečnostní politiky," zopakoval. Podle Parkanové však i další americká administrativa bude mít stejné stanovisko jako současná vláda. Prezidentské volby jsou v USA na podzim.
Česko s USA celkem vyjednává o dvou smlouvách, které mají určit podmínky pro vybudování radaru ve vojenském újezdu Brdy. Kromě smlouvy SOFA je to hlavní smlouva, která bude již brzy zřejmě uzavřena.
Premiér Mirek Topolánek nedávno po setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem ve Washingtonu řekl, že se věc podaří dořešit během několika dnů "doma", samotný dokument pak podepsat zhruba v době dubnového summitu NATO v Bukurešti.
