Hlavní obsah

Památky: už skoro není co ukrást

Právo, Petr Blahuš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

V Česku jsou ročně vykradeny stovky kostelů a dalších církevních památek. Policie si s nájezdy profesionálně řízených gangů neví příliš rady. A s trochou nadsázky dodává, že za chvíli už nebude co krást. Přitom skutečný boom skupin vykradačů z počátku 90. let, jejichž vinou každoročně mizely do zahraničí tisíce vzácných, převážně církevních památek, je už pryč.

Článek

Sama policie však přiznává, že to není tím, že by zločince dostala za mříže. "Už prostě pomalu není co ukrást," říká mluvčí policejního prezídia Roman Skřepek.

Objasní jen každý pátý případ

Podle Skřepka bylo policii jen za prvních šest měsíců tohoto roku nahlášeno přes sto vykradených památkově významných objektů nebo z nich odcizených starožitností.

"Výsledná škoda na kulturním dědictví státu je skoro 23,5 miliónu korun. Tento odhad je však jen orientační, stanovený na základě prvotních laických odhadů," tvrdí Skřepek. Podle něj je nakonec výsledná škoda mnohem vyšší.

S tím souhlasí i historik Jan Střelka. Ten navíc upozorňuje, že v některých případech je obtížné škodu i převést na peníze. "Škoda na odcizeném kusu národní historie je penězi nevyčíslitelná," řekl Právu Střelka.

V porovnání se způsobenou škodou ostře vyniká úspěšnost policie při potírání této trestné činnosti, kdy za první pololetí 2007 byl objasněn ani ne každý pátý případ.

Podle Skřepka v posledních letech nejvíce gangy řádí ve středních, severních a východních Čechách.

Organizované nájezdy

"Gangy kradou na objednávku a již před vloupáním musí mít zajištěný odběr kradených věcí, což je také jedním ze znaků organizovaného zločinu," dodal Skřepek.

Práci policie také ztěžuje fakt, že zdaleka ne všichni majitelé vykradených památek, tedy hlavně obecní úřady a církev, odcizení často vzácných předmětů policii nahlásí.

Ve velkém se například kradou historicky vzácné kamenné smírčí kříže. Na jejich ztrátu se ale mnohdy přijde až za několik měsíců, protože běžně stojí na odlehlých místech.

"Tyto kříže pak často končí na zahradách zbohatlíků v Německu nebo Rakousku, kde se stává velkou módou mít doma takovouto relikvii," řekl Právu jeden z členů Společnosti pro výzkum kamenných křížů, který si nepřál být jmenován.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám