Hlavní obsah

Olomoucká zoo se chlubí novorozeným „kuťošem”

Právo, Miloslav Hradil
Olomouc

Mládě hrabáče kapského přišlo v minulých dnech na svět v Zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Péče o ně se dá podle ošetřovatelů připodobnit té o lidské novorozeně. Zvážit, změřit, umýt, naolejíčkovat, nakrmit a spinkat. Vydává i podobné zvuky.

BEZ KOMENTÁŘE: Mládě hrabáče kapskéhoVideo: Miloslav Hradil, Právo

 
Článek

Mládě se narodilo 26. března a zoo jej ve středu poprvé představila médiím. „Matka je výborná. Zpočátku mládě její mléko nesálo. Nechala si je odstříkávat od našich šikovných ošetřovatelek, které k ní také mládě trpělivě přikládaly,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

Mládě hrabáče již saje mléko od své matky.

Po patnácti dnech se podle ní mládě poprvé napilo od matky. „Nyní již převážně pije od ní, což je pro nás po mnoha probdělých nocích a každodenní péči s nejistým výsledkem ta největší radost,“ doplnila zooložka.

Jedenáct zoo se bouří a chce otevřít dřív

Koronavirus

Olomoucká zoo má párek hrabáčů od roku 2017 a čerstvý přírůstek je jeho první mládě. Otec pochází z ruského Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej jen přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchov se daří zhruba ve čtvrtině z nich.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

Malý hrabáč v náručí ošetřovatelky Petry Jelínkové.

„Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být několik,“ poznamenala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Hrabáč (ve svahilštině kukukifiku) má řadu přezdívek, třeba mimozemšťan, ušatý zázrak, přerostlá krysa či divné prase. V cestopisech Emila Holuba je to kuťoš. „S ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem a ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady,“ podotkla mluvčí.

VÝLETY Z KARANTÉNY: Přijďte navštívit zajímavé obyvatele Zoo Jihlava

Domácí

Ve volné přírodě žije zavalitý, téměř lysý savec v Africe na jih od Sahary. Dospělý jedinec váží zhruba 60 kilogramů. „Přes den spí, po soumraku pak běhá po krajině, kde vyhledává termity. Termitiště rozhrabává za pomoci silných drápů. Termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem dlouhým až 30 centimetrů a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají,“ konstatovala Gronská.

Do jídelníčku hrabáčů v olomoucké zoo podle ní patří zejména jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů a rýže. „Největší lahůdkou jsou pak pro ně mouční červi,“ doplnila mluvčí.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám