Článek
Mareš uvedl, že nesplnil naděje, které vzbuzoval před rokem a půl, kdy byl zvolen do čela strany. Udělal podle svých slov komunikační a taktické chyby. Největším neúspěchem unie byla neschopnost jejího předsedy přinutit stranu, "aby šla jedním směrem a hovořila hlasy, které by byly alespoň občas popsatelné jinak než jako kakofonie", poznamenal Mareš.
Unionisté sice podle Mareše žehrají na média, ale podstatné chyby byly v nich samotných. Ve volbách do Evropského parlamentu se podle něj ukázalo, že US není moc vidět. A jestliže ano, tak není srozumitelná.
US se na druhé straně podle Mareše nemá za co stydět. "Naši tři ministři si dokázali ve vládě vybojovat svoji pozici přesto, že jsou ve zřetelné menšině," uvedl končící předseda. Mareš zmínil snížení daní firmám a další ekonomické kroky vlády. Za nejdůležitější úspěch unie označil snahu vlády nabourat prostředí prorůstání politiky a ekonomiky, což se projevilo například zrušením kontroverzní zakázky na stavbu dálnice D 47.
Mlynář nepřestoupí
Ministr informatiky Vladimír Mlynář připomněl, že už před volbami do EP říkal, že by se unie v případě neúspěchu měla pokusit o integraci s dalšími stranami, která by měla být plně ukončena do sněmovních voleb. Slíbil, že sám do jiné strany nehodlá přestoupit a s koncem jeho působení ve vládě skončí i jeho politická působnost. Ve svém projevu hovořil o "existující parlamentní straně".
Na dotaz, zda myslí návrat do ODS nebo integraci s lidovci, uvedl že vzhledem k tomu, že jeho nápad nebude přijat, nemá cenu se o něm konkrétněji šířit. Mareš připustil, že integrace může být jedna z dlouhodobých alternativ. "Nemůže to být ale krok z nezbytí, protože nemáme co nabídnout," podotkl Mareš.
Podle Mlynáře US nevznikla na principiálně ideově jiném pohledu, než má ODS. "To se ukázalo, že je pro existenci politické strany málo." Jak ministr dále uvedl, unie si nese trauma z roku 1998, kdy strana odmítla vstup do vlády, které se projevuje v podobě vnitřních sporů, intrik a podezírání. Za nejzávažnější příčinu neúspěchu označil fakt, že strana za šest let své existence neměla ve svém čele charismatického lídra a místo toho podléhala pocitům spasitelství namísto racionálních rozhodnutí.
Jako příklad uvedl období, kdy stranu vedla Hana Marvanová i postavení senátorky Heleny Rögnerové do čela kandidátky v eurovolbách nebo současná kandidatura Svatopluka Karáska na předsedu.
Spasitelem se nechce stát ani místopředseda Senátu a zakladatel US Jan Ruml, proto podle svých slov odmítl návrh stát se znovu předsedou. "US nepotřebuje, aby se někdo obětoval. Vyžaduje nyní lidi, kteří se aktivně z vlastního přesvědčení rozhodli dělat politiku," uvedl Jan Ruml.
