Hlavní obsah

OBRAZEM: Pět let od povodní 2002

Česká republika zažila před pěti lety nejrozsáhlejší povodeň v novodobé historii země. Voda zaplavila velkou část jižních, západních, středních a severních Čech a také jižní Moravu. Evakuováno bylo 220 000 lidí, škody se vyšplhaly na 70 miliard korun.

Článek

Během několika srpnových dnů bylo zaplaveno asi 450 obcí, z toho 99 se jich ocitlo pod vodou úplně. Nejhůře byly postiženy ty na krajích Lužnice, Vltavy a Berounky.

V souvislosti s povodněmi přišlo o život sedmnáct lidí. Ne všichni se ale utopili. Mezi oběti se počítají například i starší lidé, kteří zemřeli na následky stresu či námahy při čerpání vody. Během povodní se utopilo 11 lidí.

Mapa řek, jejichž povodí byla postižena záplavami v sprnu 2002. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Povodně začaly rozvodněním řek v Jihočeském kraji 7. sprna. Další, mnohem ničivější vlna pak přišla 12. sprna, čtyři dny trvalo, než Českem prošla. Vltava kulminovala v Praze 14. sprna, Labe v Ústí a Děčíně 16. sprna.

Škody na průmyslu, infrastruktiře nebo ekologické škody šly do desítek miliard. Jen v samotném hlavním městě škody přesáhly 20 miliard korun. Nefungovala doprava, čtvrti u Vltavy se ocitly pod vodou a například Karlín musel projít celkovou rekonstrukcí.

Voda dvacetiletá, voda stoletá...

Voda do hlavního města přišla 13. srpna 2002. Večer předtím zasedal krizový štáb. Na Prahu se valí dvacetiletá voda, možná i padesátiletá. Vymezil oblasti, které jsou ohroženy. Ráno, když voda přišla, mluvilo se o povodni stoleté, pětisetleté.

Nejhůře postižená pražská čtvrť Karlín. Foto: Povodí Vltavy

Magistrát a tehdejší primátor Igor Němec se nikdy nezbavili nařčení, že situaci podcenili a obyvatele uklidňovali, i když věděli, že situace je vážná. Například metro jezdilo až do poslední chvíle a nebylo jasné, kdo má jeho provoz zastavit. Některé stanice metra tak zaplavila voda a materiální škody byly obrovské.

Zatopený vagon metra na trase B ve stanici Florenc. Foto: ČTK/Stanislav Peška

Vrata, která mají zabránit průniku vody, byla zavřena pozdě o voda tak protekla tunely z jedné stanice do jiné. Nejhůře na tom byly stanice na trase metra B Florenc, Křižíkova nebo Invalidovna.

Zoo a Gaston

Na špatnou informovanost si stěžoval také ředitel pražské zoo Petr Fejk. Zoo, která leží v pražské Tróji u Vltavy, patřila do záplavové zóny, měla ale informaci, že situace není tak vážná, jak nakonec byla.

Vltava zaplavila celou spodní část zahrady. Zvířata se evakuovala na poslední chvíli. Některá se podařilo dostat ho horní části zahrady. Například sloni stáli uvázaní u vchodu, gorilí samec Pongo se utopil.

Jedním ze symbolů se stal lachtan Gaston, který se dostal do řeky, doplaval až do Labe a chytli ho až v Německu u Drážďan. Vyčerpané zvíře, které strávilo několik dní ve vodě bez potravy, uhynulo při převozu zpět do Česka. Foto: ČTK/AP

Lidé v Táboře zachraňují majetek, aby jej nezničila rozvodněná Lužnice. Foto: Novinky/Alex Švamberk

Své si užili i obyvatelé měst a vesnic v povodí Dyje. Vranovská přehrada nedokázala zadržet obrovský příval vody a začala přetékat. Voda se 14. srpna dostala do některých čáístí Znojma, hrozilo protržení Znojemské přehrady. Vlna se dál postupovala na Helvín a Břeclav.

Nové domy, nové fasády

Kromě sedmnácti lidských životů přišly o domovy tisíce lidí. Mnohým z nich zbylo jen to, co voda neodplavila z rozvalin jejich domovů.

Mnoho vesnic či městských čtvrtí prošlo rekonstrukcemi a povodně často připomíná jen čára na některých domech s připomenutím, jak vysoko voda v roce 2002 sahala. Ve vesnicích vyrostly nové domy, fasády dostaly novou barvu, například pražský Karlín, před povodněmi nepříliš bezpečná čtvrť, se změnila k nepoznání.

Změny prodělala i pražská zoo, zvířata se pomalu stěhují do horní části, ve spodní zůstala zvířata spjatá v vodou, například vodní ptáci. Obnova zahrady stála asi půl miliardy korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám