Hlavní obsah

NKÚ: Stát zaplatil 254 miliónů za registr budov, který neplní svůj účel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Přes čtvrt miliardy korun zaplatil stát za registr úředních budov, které však buď vůbec nevyužívá, nebo jen minimálně. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. V pondělí to oznámila jeho mluvčí Olga Málková.

Foto: Martin Štěrba, ČTK

Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze-Holešovicích

Článek

Ministerstva a další instituce měly vyplnit do systému údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, ani do konce roku to však nesplnily. Navíc některé objekty s prokazatelně volnými kancelářemi byly podle kontrolorů hlášeny jako plně obsazené. Prověrka ukázala i velké rozdíly v cenách, za něž si ministerstva pronajímají kanceláře.

NKÚ kontroloval hospodaření se státními nemovitostmi za poslední tři roky. Prověřoval ministerstva financí, obrany, práce, školství, vnitra a pro místní rozvoj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Centrální registr administrativních budov, který spravuje právě ÚZSVM. Za registr zaplatil stát celkem 254 miliónů a náklady na správu registru činily za minulý rok přes 62 miliónů korun.

„Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat," sdělila Málková.

Půl roku po datu, ke kterému vláda zavázala státní orgány ke vkladu údajů do registru, bylo v systému jen 1918 budov. „Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí," oznámila mluvčí NKÚ.

Narazili na řadu nesrovnalostí

Kontroloři narazili i na řadu nesrovnalostí. „Třeba na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data nespolehlivá a neúplná, a proto registr nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen - tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu," doplnila.

Rozdíly v nájmech

Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily, nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1700 Kč za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 Kč za metr čtvereční na rok.

V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle NKÚ na území Prahy 161 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 tisíc využívala sama a téměř 10 tisíc pronajímala nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 tisíc metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.

Reklama

Výběr článků

Načítám