Hlavní obsah
Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze-Holešovicích Foto: Martin Štěrba, ČTK

NKÚ: Stát zaplatil 254 miliónů za registr budov, který neplní svůj účel

Přes čtvrt miliardy korun zaplatil stát za registr úředních budov, které však buď vůbec nevyužívá, nebo jen minimálně. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. V pondělí to oznámila jeho mluvčí Olga Málková.

Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze-Holešovicích Foto: Martin Štěrba, ČTK
NKÚ: Stát zaplatil 254 miliónů za registr budov, který neplní svůj účel

Ministerstva a další instituce měly vyplnit do systému údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, ani do konce roku to však nesplnily. Navíc některé objekty s prokazatelně volnými kancelářemi byly podle kontrolorů hlášeny jako plně obsazené. Prověrka ukázala i velké rozdíly v cenách, za něž si ministerstva pronajímají kanceláře.

NKÚ kontroloval hospodaření se státními nemovitostmi za poslední tři roky. Prověřoval ministerstva financí, obrany, práce, školství, vnitra a pro místní rozvoj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Centrální registr administrativních budov, který spravuje právě ÚZSVM. Za registr zaplatil stát celkem 254 miliónů a náklady na správu registru činily za minulý rok přes 62 miliónů korun.

„Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat," sdělila Málková.

Půl roku po datu, ke kterému vláda zavázala státní orgány ke vkladu údajů do registru, bylo v systému jen 1918 budov. „Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí," oznámila mluvčí NKÚ.

Narazili na řadu nesrovnalostí

Kontroloři narazili i na řadu nesrovnalostí. „Třeba na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data nespolehlivá a neúplná, a proto registr nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen - tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu," doplnila.

Rozdíly v nájmech

Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily, nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1700 Kč za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 Kč za metr čtvereční na rok.

V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle NKÚ na území Prahy 161 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 tisíc využívala sama a téměř 10 tisíc pronajímala nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 tisíc metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků