Článek
První zmínku o trojské vinici bychom našli v archivech Jiřského kláštera na Pražském hradě a sahá do roku 1228. Největší rozmach pěstování vína v Praze a okolí nastal až za vlády krále Karla IV.
Vinice nese jméno Salabka od 18. století po majiteli Janu Kašparu Salabovi. Později byla opakovaně opouštěna a znovu oživována. Její novodobá historie se začala psát v roce 1953, kdy byla vinice opět obnovena. Před 15 lety jí k dalšímu „restartu” pomohl profesor Vilém Kraus. Na jeho doporučení se zachoval i starý klon ryzlinku rýnského.
Na Salabce pěstují patnáct odrůd révy vinné. Sazenice odrůdy burgundské nechal přivést Karel IV.
„Právě na počest sedmistého výročí narození Karla IV. jsme vytvořili speciální edici vína. Konkrétně se jedná o rulandu modrou – pinot noir, kterou pil sám Karel IV., a je to právě odrůda, kterou do Čech nechal přivézt,“ popisuje vinař Tomáš Osička z vinařství Salabka.
Největší vinice v Praze Salabka se rozprostírá na ploše o rozloze 4,5 ha. Její nejstarší víno je šedesátiletý Ryzlink Rýnský.
Na Salabce se vinná réva nejen pěstuje, ale po ručním sběru hroznů i zpracovává. Ročně se zde vyrobí až 17 tisíc lahví.
„Pěstujeme patnáct odrůd révy vinné, mezi ty stěžejní patří šedesátiletý ryzlink rýnský i rulanda bílá. V menším zastoupení zde pak máme klasické odrůdy, jako jsou Müller Thurgau, muškát, poměrně moderní odrůdu Hibernal, ale i raritní odrůdy, jako jsou Johanniter, Chenin blanc či Viogner, a spoustu dalších,“ vyjmenovává Osička.
Víno z vinice je dále distribuováno například do vybraných hotelů. Ale především je podáváno hostům usedlosti Salabka.
Praha se těšila bohatstvím vinic i za doby Rudolfa II., kdy byla dokonce nazývána městem vína. Z tehdy 700 hektarů rozlohy se dnes zachovalo hektarů pouze jedenáct. Sláva pražských vinic upadla v 18. století, kdy se začaly přeměňovat spíše na zahrady a chatové oblasti. V Libni řada vinic zanikla kvůli stavební činnosti, například kvůli nové výstavbě nemocnice Na Bulovce zanikly vinice Bulovka, Velká Vaceška a Malá Vaceška.