Hlavní obsah

Nejstarší pražská vinice Salabka z ptačí perspektivy

Salabka je největší vinicí v Praze, nachází se na jihozápadním svahu mezi Trojou a Bohnicemi a má rozlohu 4,5 hektaru. Víno se v těchto místech pěstovalo pro české krále už ve 13. století. Od znovuobnovení pražské vinice uplynulo letos 63 let.

Nejstarší pražská vinice Salabka z ptačí perspektivy

První zmínku o trojské vinici bychom našli v archivech Jiřského kláštera na Pražském hradě a sahá do roku 1228. Největší rozmach pěstování vína v Praze a okolí nastal až za vlády krále Karla IV.

Vinice nese jméno Salabka od 18. století po majiteli Janu Kašparu Salabovi. Později byla opakovaně opouštěna a znovu oživována. Její novodobá historie se začala psát v roce 1953, kdy byla vinice opět obnovena. Před 15 lety jí k dalšímu „restartu” pomohl profesor Vilém Kraus. Na jeho doporučení se zachoval i starý klon ryzlinku rýnského.

Na Salabce pěstují patnáct odrůd révy vinné. Sazenice odrůdy burgundské nechal přivést Karel IV.

Foto: vinařství Salabka

„Právě na počest sedmistého výročí narození Karla IV. jsme vytvořili speciální edici vína. Konkrétně se jedná o rulandu modrou – pinot noir, kterou pil sám Karel IV., a je to právě odrůda, kterou do Čech nechal přivézt,“ popisuje vinař Tomáš Osička z vinařství Salabka.

Největší vinice v Praze Salabka se rozprostírá na ploše o rozloze 4,5 ha. Její nejstarší víno je šedesátiletý Ryzlink Rýnský.

Foto: vinařství Salabka

Na Salabce se vinná réva nejen pěstuje, ale po ručním sběru hroznů i zpracovává. Ročně se zde vyrobí až 17 tisíc lahví.

„Pěstujeme patnáct odrůd révy vinné, mezi ty stěžejní patří šedesátiletý ryzlink rýnský i rulanda bílá. V menším zastoupení zde pak máme klasické odrůdy, jako jsou Müller Thurgau, muškát, poměrně moderní odrůdu Hibernal, ale i raritní odrůdy, jako jsou Johanniter, Chenin blanc či Viogner, a spoustu dalších,“ vyjmenovává Osička.

Víno z vinice je dále distribuováno například do vybraných hotelů. Ale především je podáváno hostům usedlosti Salabka.

Foto: vinařství Salabka

Praha se těšila bohatstvím vinic i za doby Rudolfa II., kdy byla dokonce nazývána městem vína. Z tehdy 700 hektarů rozlohy se dnes zachovalo hektarů pouze jedenáct. Sláva pražských vinic upadla v 18. století, kdy se začaly přeměňovat spíše  na zahrady a chatové oblasti. V Libni řada vinic zanikla kvůli stavební činnosti, například kvůli nové výstavbě nemocnice Na Bulovce zanikly vinice Bulovka, Velká Vaceška a Malá Vaceška.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků