Hlavní obsah

Nejnižší účast v Senátu má Filipiová a Palas, zameškali přes polovinu jednání

Novinky, val
Praha

Autoři projektu Kohovolit.eu vytvořili analýzu docházky senátorů do jejich zaměstnání. Na základě hlasování horní komory sestavili žebříček účasti senátorů. Nejhůře vyšla z průzkumu Daniela Filipiová (ODS), která se zúčastnila jen 35 procent hlasování. Jen o málo lépe je na tom Jaroslav Palas (43 procent) z ČSSD a Alexandr Vondra (45 procent) z ODS.

Foto: Petr Horník, Právo

Daniela Filipiová měla ze všech senátorů nejnižší účast při důležitých jednáních.

Článek

Polehčují okolností vedoucí trojice je souběh senátorského mandátu s další vysokou funkcí. Jaroslav Palas je hejtmanem Moravskoslezského kraje, Alexandr Vondra ministrem obrany. Daniela Filipiová zastávala v roce 2009 post ministryně zdravotnictví.

Ani ne poloviny hlasování se zúčastnili lidovec Jiří Čunek a sociální demokrat Otakar Veřovský (oba 47 procent), místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se zúčastnil 51 procent důležitých hlasování. Docházkou se nemůže chlubit ani Tomáš Töpfer (ODS), který byl přítomen 59 procentům jednání.

Naopak nejpoctivějšími senátory jsou v tomto směru Zdeněk Škromach a Karel Korytář (oba ČSSD), kteří se zúčastnili 95 procent jednání. Vysokou účast má také jejich spolustraník Marcel Chládek (93 procent) a Miroslav Škaloud (92 procent) z ODS.

Největším rebelem Kubera

Autoři projektu se zaměřili také na loajalitu jednotlivých senátorů k jejich senátorskému klubu. Jako největší „rebel“ se v tomto ohledu ukázal Jaroslav Kubera, který téměř při každém druhém hlasování (47 procent) hlasoval proti svým spolustraníkům z ODS. Jaroslav Palas z ČSSD takto hlasoval v 33 procentech případů. „Kubera a Palas jsou ve skutečnosti mnohem většími ‚rebely‛ než například Vladimír Dryml či Jiřina Rippelová, kteří nedávno odešli z klubu ČSSD,“ komentoval to analytik Kohovolit.eu Kamil Gregor.

Analýza hlasování pokrývá období od voleb v roce 2006 až do letošní srpnové schůze. „Aby byl přehled objektivní, analytici KohoVolit.eu vybrali pouze důležitá hlasování, tedy hlasování o návrzích zákonů, o mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie. Celkem jde o 1966 z celkového počtu 3016 hlasování v tomto období,“ upřesnil Gregor.

Reklama

Výběr článků

Načítám