Hlavní obsah

Nechtěl by rovnou království? Zeman s posílením pravomocí u politiků narazil

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Miloš Zeman se svým nápadem rozšířit pravomoci prezidenta u politiků napříč spektrem narazil. Změna poměrů by podle nich posunula Česko z parlamentní demokracie k prezidentskému systému. Nechtěl by snad rovnou království? I to zaznělo v reakcích.

Foto: Pavel Karban, Právo

Prezident Miloš Zeman

Článek

Svou představu řekl Zeman minulý týden v televizi Barrandov: „Prezidentovi by se měla vrátit zákonodárná iniciativa, která se sebrala Václavu Havlovi v roce 1993. Veto prezidenta by mělo být přehlasovatelné kvalifikovanou většinou. To znamená 120, nikoliv 101 hlasy. A odstranil bych některé kontrasignace premiérem. Je absurdní, aby premiér kontrasignoval rozhodnutí prezidenta, koho vyznamená a koho tedy nevyznamená.“ [celá zpráva]

Také by se mělo později umožnit, aby prezident mohl zasáhnout premiérovi do vládní sestavy, a měl by mít možnost ministry odvolávat.

„Nejsme USA ani Francie“

Zemanovy nápady se nesetkaly s pochopením. „Pravomoci prezidenta určitě nechceme měnit, stávající jsou dostatečné,“ odmítl změny předseda ANO Andrej Babiš.

Podle lídra ČSSD a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by Zemanův návrh posunul Česko směrem k prezidentskému systému. „Premiér sestavuje vládu a ve Sněmovně získává souhlas s programem, který předloží. Nemáme v úmyslu tento systém měnit. S posunem k jinému režimu a jinému politickému systému nesouhlasím,“ zdůraznil Zaorálek.

Změnu nechce ani vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „Není důvod měnit pravomoce.“ Předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola se domnívá, že diskuse o pravomocích hlavy státu není na místě. „Nechtěl by pan prezident rovnou království?“ rýpnul si a dodal: „Toto není aktuální otázka. Máme parlamentní demokracii. Nejsme ani USA, ani Francie. Vycházíme z jiné tradice.“

Že by nám chyběla zákonodárná iniciativa prezidenta? To si nemyslím. Máme poměrně hodně zákonů
Jan Kysela, ústavní právník

Podle poslance z ústavně-právního výboru za TOP 09 Martina Plíška jde u Zemana o předvolební populismus. „Jsme a musíme zůstat parlamentní demokracií. Sněmovní a prezidentské volby budou především o tom, zda si zachováme charakter státu, anebo budou zvoleni autokraté a oligarchové, kteří chtějí moc jen pro sebe a svoje zájmy,“ shrnul.

Kolega z výboru Marek Benda (ODS) mu dal za pravdu. „Všechny tyto kroky mají směřovat k tomu, aby se z parlamentní demokracie stal prezidentský systém. A to není dobře,“ řekl Právu.

Posilovat prezidenta nehodlají ani Starostové, kteří se obávají destrukce našeho ústavního pořádku. STAN ve středu v Senátu předloží ústavní novelu, která nastavuje prezidentovi jednoznačné mantinely. „Novela jednoznačně definuje postup při rozpouštění vlády, jmenování premiéra a členů bankovní rady. Novela rovněž bude obsahovat možnost zrušení prezidentské amnestie Senátem, pokud by odporovala demokratickým principům naší země,“ upřesnil lídr Jan Farský.

Soupeři nechtějí

Určitého pochopení se Zeman dočkal pouze u SPD Tomia Okamury. „My prosazujeme prezidentský systém, takže určité překryvy s návrhem Miloše Zemana máme, ale zdaleka ne všechny,“ řekl Právu. Podle Okamury by však mělo být možné prezidenta odvolat.

Zemanovi konkurenti v přímé volbě se s jeho názorem neztotožnili. „Změny samozřejmě možné jsou a v určitých oblastech bych si je uměl představit i já sám, ale přece jen by se změny prvního zákona měly řešit na vhodnější platformě, než je diskuse v TV Barrandov,“ podotkl pro Právo Michal Horáček.

Zeman navíc podle něj neříká celou pravdu. „Například zákonodárnou iniciativu český prezident skutečně ztratil spolu s přijetím Ústavy v roce 1993, ale pan prezident už nezmiňuje, že tím samým krokem také prezident získal právo veta, které předtím neměl. Pan prezident Zeman by zjevně chtěl obojí, což by vedlo jen a pouze k ústavní nerovnováze,“ dodal.

Je to nebezpečný krok. Žijeme v neklidné době. Ústavní systém bych proto neměnil
Pavel Fischer, kandidát na prezidenta

Mluvit do sestavování vlády by hlava státu podle Horáčka neměla. „Mám pocit, že současný prezident to opakovaně zkouší, ačkoli k tomu žádnou pravomoc nemá. A výsledky v podobě vládní nestability jsme viděli. Odpovědnost za sestavení a činnost vlády má premiér. Pokud by ji měli dva lidé, nebude to fungovat,“ uzavřel.

Jiří Drahoš měnit pravomoci hlavy státu nechce. „Ústava by se neměla měnit s nástupem každého nového prezidenta. Ten může svou autoritou a vhodným působením na zákonodárce mít určitou neformální zákonodárnou moc. Rozšiřovat počet zákonodárných orgánů není podle mě potřeba,“ dodal.

Kandidát Pavel Fischer s posilováním moci hlavy státu nesouhlasí. „Je to nebezpečný krok. Žijeme v neklidné době. Ústavní systém bych proto neměnil. Není k tomu důvod. Naopak, zachovejme, co funguje. Žijeme v parlamentní demokracii a prezidentův úkol je s parlamentem se domluvit,“ napsal Právu.

Teď nemůže a nesmí

Podle ústavního právníka Jana Kysely Zeman svými slovy přiznal, že prezident postrádá pravomoc zasahovat do složení vlády. „Zdálo se mi, že dosud Miloš Zeman zastával názor, že do obsazení vlády může premiérovi mluvit. Pokud teď říká, že je to agenda na příští desetiletí či staletí, tak uznává, že teď to dělat nemůže a nesmí,“ řekl Právu.

Ani pro rozšíření dalších pravomocí prezidenta nevidí důvod. „Že by nám chyběla zákonodárná iniciativa prezidenta? To si nemyslím. Máme poměrně hodně zákonů,“ podotkl. Návrh, aby veto hlavy státu mohla přehlasovat pouze ústavní většina Sněmovny, by podle Kysely ochromil vládu. Ta totiž nemívá v dolní komoře 120 poslanců.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám