Hlavní obsah

Nechejme kluky v Bruselu trochu znervóznět, říkají odpůrci Lisabonu

– Praha
Právo, Oldřich Danda

Odpůrci Lisabonské smlouvy v řadách senátorů mají předjednáno více než 17 senátorských podpisů potřebných k odeslání ústavní stížnosti na novou evropskou ústavu. S podáním však nespěchají.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Senátor Jaroslav Kubera.

Článek

Právu to v neděli řekl senátor ODS Jaroslav Kubera. "Nebude to zítra, ani za týden. Musíme se rozhodnout, jakou metodu zvolíme, zda obecnější, nebo podrobnější. Nespěcháme a soukromě si říkáme - dejme šanci Irům. Když to bude po prázdninách, nic se nestane. Alespoň budou kluci v Bruselu trochu nervózní,“ řekl Kubera.

Dodal, že s prezidentem Václavem Klausem své kroky nekoordinují, ale požádají ho, aby svůj podpis pod smlouvu nepřipojil, dokud se se stížností nevypořádají ústavní soudci. To Klaus minulý týden již avizoval. [celá zpráva]

Tajemník prezidenta Ladislav Jakl to v neděli v diskusi ČT potvrdil, když řekl, že Klaus svou stížnost zatím nechystá.

"Lisabonskou smlouvou zaniká Česká republika jako samostatný stát, zaniká i Evropská unie jako mezinárodní organizace a stává se novým státním útvarem. Toto je tak vážné rozhodnutí, že je třeba prozkoumat všechny možné dispozice, které dává demokratický systém k tomu, aby tato věc byla posouzena vážně,“ uvedl Jakl.

"Bruselští mocipáni na prsou Irů“

Podle Jakla je liché si myslet, že Česko či jiná malá země během svého předsednictví řídí celou Evropu, jak si to myslí někteří čeští politici. "Když velká země řekne ne, třeba Francie k evropské ústavě, tak evropská ústava padá. Když řekne ne Irsko, tak mu bruselští mocipáni klečí na prsou a říkají - toto není jasné slovo, my chceme úplně jiné jasné slovo,“ uvedl Jakl.

Ministr zahraničí a vicepremiér Jan Kohout připomněl, že ústava nedává termín, do kdy by měl prezident smlouvu podepsat. "Z logiky věci ale vyplývá, že by prezident republiky u mezinárodních smluv poté, co jsou splněny zákonné předpoklady a zmizí veškeré důvody proto mít pochyby, měl tyto smlouvy podepsat,“ uvedl Kohout.

Vedoucí katedry ústavního práva a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch řekl, že pokud Ústavní soud případně rozhodne, že smlouva je v souladu s českou ústavou, je Klaus povinen dokument ratifikovat.

"Přece jen je prezident republiky odvozen od parlamentu, je součástí výkonné moci, má postupovat v koordinaci s vládou. Lze uvést řadu argumentů, že není čistě jenom na něm, jak se určité otázky posuzují, a to se týká i této věci,“ uvedl Gerloch.

Žaloba pro velezradu?

S tím souhlasí i bývalý vicepremiér Alexandr Vondra. "Domnívám se dokonce, že by bylo naprosto bezprecedentní - zejména v případě mezinárodní smlouvy - kdyby prezident odmítl respektovat jednoznačnou vůli zákonodárných sborů,“ uvedl v ČRo Vondra.

Kdyby nakonec odmítl dokument podepsat, nebo by se k ratifikaci neměl dlouhou dobu, existují podle Gerlocha dvě možná řešení.

Prvním a nejkrajnějším je podle něho žaloba senátorů pro velezradu. Již v úterý se o možnosti obžalovat Klause z velezrady zmínila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Takovou žalobu by mohl podat jen Senát. "Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt,“ uvádí ústava.

Druhou možností je podle Gerlocha dočasné pozastavení výkonu Klausova úřadu a přenesení části jeho pravomocí na předsedu Sněmovny a další části na předsedu vlády. K tomu by bylo ale třeba změny ústavy.

Paroubek se distancoval

Vůči Jaklovi se v neděli ohradil šéf soc. dem. Jiří Paroubek. A od slov o "velezradě“ se distancoval.

Klausův postoj považuje "za hraničící s jeho ústavní rolí. Jsem však přesvědčen, že je zde prostor k jednání, a že Václav Klaus nakonec nezneužije, tváří v tvář rozhodnutí obou komor českého parlamentu, funkci prezidenta k prosazování svého osobního, menšinového názoru.“

Proto Paroubek odmítl výroky Jakla, "který zcela v rozporu s Ústavou a ústavními zvyklostmi veřejně tvrdí, že ratifikace Lisabonské smlouvy závisí na prezidentovi a v případě jeho nesouhlasu také končí“.

Podle Paroubka "takové excesy pak vedou k úvahám o údajné 'velezradě´ Václava Klause“.

Oba názory "spíše než k řešení problému přispívají k jeho prohlubování“, uvedl Paroubek. Výroky Gajdůškové označil za vytržené z kontextu.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

Lisabon prošel 54 hlasy, senátorů je 81. Ne všichni ale Lisabon schválili i "srdcem“, spíš volili "menší zlo“. Takových je nejvíc v ODS, která má 36 senátorů.

Reklama

Výběr článků

Načítám