Hlavní obsah

Na Lennonově zdi v Praze jsou nové obrazy. Volné malování omezeno

Lennonovu zeď v Praze zdobí nové obrazy hlásající svobodu a lásku od více než 30 umělců z pěti zemí. Rekonstrukci inicioval Řád Maltézských rytířů, který zeď vlastní. Městská část Praha 1 zdi přidělila status památného místa a měla by dohlížet na to, aby plochu neznehodnotily malůvky vandalů. Lidé budou moci psát vzkazy jen na vyhrazené místo a jen tužkou, fixou nebo křídou, sprejování je zakázané.

Na Lennonově zdi v Praze jsou nové obrazy. Volné malování omezeno

Zeď byla ve špatném stavu, ale trpěla i pod náporem barev a sprejů vandalů či bezohledných turistů, které ke sprejování často vybízely přímo průvodcovské agentury. Rekonstrukce stála čtvrt milionu.

Zeď byla měsíc schovaná pod plachtou, ve čtvrtek se konalo odhalení. Plochu vyzdobilo přes 30 umělců z pěti zemí, zdobí ji symboly svobody a lásky a vrátil se na ni také Lennonův portrét.

Řád spolupracoval třeba s umělcem Pavlem Šťastným, jenž vytvořil například logo Občanského fóra. „On tady už v březnu podobným způsobem zeď ztvárnil a dělal to i s tím záměrem upozornit na to, že je letos 30 let od sametové revoluce,“ uvedla mluvčí řádu Hedvika Čepelová.

Podíleli se třeba také sochař Kurt Gebauer, herečka Jana Plodková, umělkyně Ester a Lela Geislerovy nebo šperkařka Viktorie Beldová.

Přispěl i mladý básník Tomáš Straka z Košic. „Byl jsem požádán, abych sem dal jednu báseň, je o šedesátém osmém a osmdesátém devátém a o nás jako první generaci svobodného světa,“ řekl ve čtvrtek s tím, že ctí odkaz sametové revoluce.

„Je třeba ukázat, že ta demokratická tradice tu je, že ctíme československý underground a že jsme spolu,“ doplnil.

Nápisy na Lennonově zdi se začaly objevovat v 60. letech 20. století, první z nich byly vzkazy pro Jana Wericha. Více nápisů vznikalo během tzv. pražského jara a především po srpnové okupaci v roce 1968. Nová éra zdi se začala psát po zavraždění zpěváka Beatles Johna Lennona na začátku 80. let, kdy na zdi vznikl jeho symbolický náhrobek.

Podoba zdi by se měla i dále měnit, ale za přispění umělců. „Cílem není tento umělecký koncept tady zakonzervovat. Zeď by se měla i do budoucna dál proměňovat,“ dodala Čepelová.

Veřejnost bude mít i nadále možnost se na zdi svobodně vyjádřit, ale ne všude. „Prostor pro svobodnou tvorbu tu zůstane zachován v takzvaných volných zónách,“ zmínila mluvčí Čepelová. Řád ovšem zakázal na zeď sprejovat.

Praha 1 se rozhodla dát zdi oficiální status památky. V případě, že by došlo k jejímu poškození, pomohli by zeď očistit experti z Pražských služeb.

„Slibujeme si od proměny vylepšení situace veřejného pořádku v okolí zdi. Na tu situaci si dlouhodobě stěžovali hlavně místní obyvatelé, sousedé. Jelikož tady probíhalo neorganizované sprejování, často jim to smrdělo pod okny, byl tady velký hluk,“ uvedla mluvčí městské části Praha 1 Kateřina Písačková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků