Článek
Snovačku moravskou se zatím podařilo najít pouze u Lednických rybníků a u mrtvého ramene v přírodní rezervaci Stibůrkovská jezera u Lanžhota na Břeclavsku. Ještě do poloviny 19. století tam byla slaniska a přirozená mělká jezera s brakickou, tedy slanější vodou.
Podobné biotopy, dříve charakteristické pro celou Panonskou oblast, dnes již prakticky neexistují. Snovačka moravská je patrně jejich reliktem, který přežil na březích nově zbudovaných rybníků. Nejbližší příbuzné má na slaniscích u Bajkalu ve střední Asii. Jinak v Česku žije 69 zástupců čeledi snovačkovitých.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Samci snovačky moravské se liší od všech ostatních pavouků v Česku kusadly opatřenými několika mohutnými zubovitými výrůstky, které samec používá během námluv či při kopulaci, uvedl Řezáč. Samice a mláďata si stavějí drobné lapací síťky na listech orobinců či ostřic rostoucích z vody na březích jezer.
Latinské jméno snovačky moravské zní Enoplognatha bryjai. Připomíná prvotního objevitele, molekulárního biologa a entuziastického znalce pavouků Vítězslava Bryju z Masarykovy univerzity v Brně.
Objevil i šestiočku sadistickou
Řezáčovi se už v minulosti podařilo popsat dva nové pavouky žijící v Česku. Jde o stepníka moravského, jednoho z největších, nejpestřejších a zároveň nejjedovatějších pavouků ve střední Evropě, a šestiočku moravskou objevenou v Macoše.
Zkoumá také pavouky v zahraničí. V Izraeli objevil nový druh s brutálním a navíc velmi neobvyklým způsobem rozmnožování. Při oplodnění nevyužívá pohlavní orgány své družky. Spermie jí vpravuje svým pohlavním orgánem, který připomíná injekční jehlu, po vbodnutí přímo do tělní dutiny. Pavouk dostal jméno šestiočka sadistická.