Článek
Sám nakonec skončil ve vazbě a soud ho zprostil obžaloby až po několika letech. Podle nálezu Ústavního soudu česká justice porušila jeho základní práva a díky tomu Kostelecký má opět šanci vysoudit náhradu za nemajetkovou újmu. Jeho žalobou o 3,5 miliónu korun se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.
Jak ÚS uvedl, v případu bylo hned několik zásadních pochybení. Vazba například o tři dny přesáhla zákonnou dvouletou lhůtu a celé soudní řízení, které skončilo osvobozujícím výrokem, bylo příliš dlouhé.
Nález Ústavního soudu je důležitý i pro další podobné případy. Soudy by měly totiž náhradu nemajetkové újmy poskytovat vždy, když doba mezi zahájením trestního stíhání a osvobozujícím výrokem bude delší než v řádu týdnů či měsíců.
Informoval policii, sám ale skončil ve vazbě
"Stigma trestního stíhání, které na člověku neprávem ulpí, nelze odčinit jen soudním výrokem, trvá-li stíhání příliš dlouho," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Stěžovatel už před čtrnácti lety (1998) upozornil a sám dodal policistům podklady a informace o krádežích osobních dokladů, výrobě falešných technických průkazů pro ně a další trestné činnosti v této oblasti. S policií pak spolupracoval mimo jiné i tím, že dělal volavku při transakci s falešnými bankovkami. Téhož dne jej zadržela zásahová jednotka a skončil ve vazbě.
"Předmětný spis k případu však nebyl nikdy dohledán, Ústavní soud se musel spokojit pouze s kopií rozsudku," uvedl Rychetský. Z rozsudku vyplývá, že policisté s justicí spolupracovali jen velmi neochotně, nechtěli například objasnit všechny podrobnosti fingované transakce.
Soudy mu zatím nevyhověly
Zásah do svých osobnostních práv spatřoval Kostelecký v postupu orgánů činných v trestním řízení počínaje sdělením obvinění přes vzetí do vazby až k podání obžaloby. Stěžoval si také na procesní chyby. V trestním řízení ho například hájil právník, který byl vyškrtnutý ze seznamu advokátů. Kvůli tomu se prodloužil proces i vazební stíhání.
Za své stíhání a věznění žádal Kostelecký od státu 3,5 miliónu korun jako náhradu nemajetkové újmy v penězích. U Městského soudu v Praze v roce 2007 neuspěl. Nevyhověl mu následně Vrchní soud v Praze ani Nejvyšší soud. Podle Ústavního soudu není nárok promlčený.