Článek
Do povědomí se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších komunistů polistopadové éry. Dvanáct let vedl KSČM jako předseda a výrazně se podepsal na jejím vývoji. Od roku 1996 do roku 2021 Miroslav Grebeníček hájil barvy své strany také v dolní komoře Parlamentu.
Dlouhé působení v KSČM
Narodil se 21. března 1947 ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Jeho otcem byl Alois Grebeníček, který působil jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti a podle svědectví jeho vězňů používal při výsleších kruté mučicí metody.
Miroslav Grebeníček vystudoval Filosofickou fakultu a Pedagogickou fakultu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Poté několik let vykonával na různých stupních pedagogickou činnost. Dvacet let například přednášel na své alma mater.
V roce 1975 vstoupil do KSČ. V letech 1990 - 1992 zasedal jako poslanec ve Federálním shromáždění. Poté byl zvolen předsedou KSČM a na tomto postu setrval do roku 2005. Toto období bylo pro komunisty vesměs úspěšné. V roce 2000 například KSČM byla nejsilnější levicovou stranou v krajích. Od roku 1996 zasedal v Poslanecké sněmovně, ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Soudní spory
Grebeníčkovu politickou kariéru provázely v uplynulých letech soudní spory vyvolané jeho výroky. V červnu 2010 rozhodl Vrchní soud v Olomouci, že se Grebeníček nemusí omlouvat antikomunistovi Janu Šináglovi za slova, která o něm napsal v knize Hradba vzdoru.
Expředseda KSČM v knize uvedl, že Šinágl 1. září 2007 na pouti na Svatém Hostýně napadl jednoho z pořadatelů setkání Konfederace politických vězňů a způsobil mu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Šinágl se v žalobě domáhal omluvy otištěné v deníku Právo.
V červenci 2008 pak Vrchní soud v Olomouci vynesl verdikt, že se Grebeníček musí osobním dopisem, a také v celostátních denících, omluvit Šináglovi za výrok z roku 2005. Tehdy šéf KSČM na prvomájové demonstraci na pražské Letenské pláni označil Šinágla za primitiva.
Miroslav Grebeníček
Dalším soudní spor se týkal Grebeníčkova výroku na adresu účastníka protinacistického odboje Čestmíra Šikoly. V roce 1998 lídr komunistů prohlásil na tiskové konferenci, že je Šikola mstivý a zákeřný člověk, který se neštítí ani lži. Grebeníček tak reagoval na odbojářova slova, že je historik - fušer. Šikola v květnu 2004 spor s Grebeníčkem prohrál.
