Hlavní obsah

Mimo plat si nejvíce vydělali poslanci Langer a Vokáč

Právo, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Václav Klaus už nesedí na neformálním trůnu rekordmana ve výši ročních vedlejších příjmů českých politiků. Sesadil ho z něj hlinecký starosta a unionistický poslanec Robert Vokáč. Působení ve třech společnostech a vlastní podnikání mu loni vynesly mimo poslanecký plat 2 339 289 korun.

Foto: Jana Slováková

Studenti oboru Stavebnictví při hodině fyziky na hodonínské průmyslovce

Článek

Ukázalo se to v pondělí, kdy poprvé mohla veřejnost nahlédnout do přiznání příjmů a darů za rok 2003. Termín politikům uplynul 30. června. Po nedávných skandálech se zamlčováním aktivit odevzdala přiznání drtivá většina poslanců, senátorů a členů vlády. Na Klause jako prezidenta se zákon o střetu zájmů nevztahuje.

Místopředsedovi Sněmovny Ivanu Langrovi přibylo loni na kontě 1 578 942 korun za plat z advokátní kanceláře a za pronájem nemovitosti.

Členství v dozorčí radě Sazky pomohlo lidovci Ladislavu Šustrovi k 1 110 734 korunám. Předloni v Sazce získal 750 tisíc korun.

Outratův miliónový důchod z Kanady

Tradičně patří na seznam politiků s nejvyššími vedlejšími příjmy senátor Edvard Outrata (za US-DEU) se svým miliónovým důchodem z Kanady. Více si v Senátu vydělal bokem pouze Jiří Zlatuška (za LiRA), který si jako rektor brněnské Masarykovy univerzity připsal 1,3 miliónu korun hrubého.

V mnohých případech politici odevzdali jen prázdné formuláře, neboť vedle své parlamentní nebo vládní funkce nepodnikají ani nezískali žádný majetek nebo hodnotné dary. Devět z nich zákonem danou povinnost nesplnilo.

Mezi poslanci zůstali dva dlužníci, soc. dem. Robert Kopecký a jeho dlouhodobě nemocný stranický kolega Miloslav Vlček. Na adresu mandátového a imunitního výboru Senátu měl dodat své přiznání také místopředseda vlády Petr Mareš, jeho kolonka však zůstala prázdná.

Senátorů, kteří neodevzdali svá přiznání, je šest: Stanislav Bělehrádek (KDU-ČSL), Martin Dvořák, Jaroslav Horák, Karel Jarůšek a Alexandr Novák (všichni ODS) a Richard Falbr (ČSSD).

Roste zájem o pozemky

V minulosti byly předmětem největšího zájmu politiků domy a byty. Loni se řada politiků rozhodla pro koupi pozemku. Poslankyně Alena Páralová získala několik parcel za více než 1,2 miliónu korun, Petr Zgarba (ČSSD) koupil přes 19 hektarů, Josef Šenfeld (KSČM) 11,5 hektaru zemědělské půdy.

Soc. dem. předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal si k pozemku pořídil i vinný sklep. Josef Bíža (ODS) napsal téměř 1000 m2 lesní půdy, kravín a ocelokolnu bez pozemku, komunikace bez parcely, dvě silážní jámy bez pozemku a plot.

Rodinný dům za 1,3 miliónů koupil Antonín Zralý (KSČM). Jak uvedl, pořídil ho za celoživotní úspory a půjčku od bank. Rekreační dům na Šumavě za 1,14 miliónu z úvěru má Jiří Papež (ODS). Jeho stranický kolega Tomáš Kladívko koupil nemovitost na Proseku v Praze, aniž by zveřejnil podrobnosti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám