Článek
Že se Nero pohybuje s čím dál většími obtížemi, si chovatelé všimli před časem.
„Pomáhali jsme mu podpůrnými preparáty, ale vzhledem k jeho věku už to příznaky nemoci zmírňovalo jen trochu. Pohyboval se pomalu, většinu času jen ležel a stále častěji zadní nohy vyloženě tahal,“ popsal vedoucí zoologie Miroslav Brtnický a připomněl, že ani při veselých okamžicích, jako bylo třeba letní dovádění na kopci sněhu, se už Nero ke skupině moc nepřipojoval.
Zdravotní stav medvěda se pak zhoršil natolik, že už nebylo jiné možnosti než ho uspat. „Bylo to rozhodnutí smutné, ale nikdo jsme nechtěli, aby se Nero trápil,“ poznamenala ředitelka zooparku Věra Fryčová.
V plzeňské zoo utratili berberskou lvici
Chovatelé pak bedlivě sledovali skupinu zbylých tří medvědů, jestli se odchod Nera na jejich chování nějak projeví. Kromě Nerova parťáka Michala jsou zde také dvě samice Nora a Míša. Ale nezměnilo se vůbec nic. „Taková je prostě příroda. Jako by i ostatní dopředu vycítili, že nadešel jeho čas,“ dodává smutně ředitelka.
Nero žil v zooparku od roku 1997, přišel sem společně s Michalem. První roky jeho života nebyly pěkné, soukromý majitel oba medvědy držel v nevyhovujících podmínkách, nedostatečně je krmil a předváděl je jako atrakci.
Do Chomutova se dostali poté, co je úřady soukromníkovi zabavily. Tou dobou už tu dva roky žily obě samice, společně tu medvědí čtveřice strávila více než dvacet let.