Hlavní obsah
Marek Hilšer Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

Lékař, aktivista, politik: Život a kariéra Marka Hilšera

Lékař, vysokoškolský pedagog, vědec, občanský aktivista zamířil v roce 2018 do prezidentských voleb. Nebyl v nich zvolen, následně ale zamířil do Senátu. O vrcholný český úřad se hodlá ucházet i v nadcházejících volbách, jejichž konání se očekává zkraje roku 2023.

Marek Hilšer Foto: Slavomír Kubeš, ČTK
Lékař, aktivista, politik: Život a kariéra Marka Hilšera

Marek Hilšer se narodil 23. března 1976 v Chomutově. V roce 1989 emigroval s rodinou do Španělska. Rok po sametové revoluci se vrátili zpět do Československa.

Studia a první kontakty s politikou

Studoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci studia se v roce 1997 zúčastnil stáže jako asistent předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a lidoveckého poslance Viléma Holáně.

Jak později vzpomínal, zážitky jej přiměly „nevstupovat do politiky na začátku profesního života“. Poté cestoval, navštívil Spojené státy a Austrálii. Živil se jako popelář, instalatér či kopáč.

V roce 2004 nastoupil na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Politiku v sobě nezapřel a úspěšně kandidoval do fakultního akademického senátu. Později jej i vedl a působil v předsednictvu Akademického senátu UK.

Marek Hilšer v roce 2014 s novinářským průkazem, který jej dostal do Strakovy akademie

Foto: Václav Lang, Novinky

Začal působit také jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie. V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni. V roce 2015 se oženil, o tři roky později se mu s manželkou Monikou narodila dcera Sofie.

Občanský aktivismus

Vystupoval jako mluvčí studentské iniciativy, která v roce 2008 protestovala proti plánům na privatizaci fakultních nemocnic. Tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) z nich chtěl akciové společnosti, v nichž by většinu akcií držel stát, Univerzita Karlova by měla 34% podíl.

Nikdy jsem nebyl virtuálním kandidátem z plakátů. Proto i v příštích třech letech budu cestovat, potkávat se s lidmi a naslouchat jim.
Marek Hilšer v roce 2019 při oznámení druhé prezidentské kandidatury

O čtyři roky později s několika studenty vyhodil z oken Právnické fakulty UK devadesát melounů jako projev odporu vůči připravované reformě zákona o vysokých školách. Její příprava stála 90 milionů. Podle organizátorů protestů by zasáhla do akademických svobod, snížil by se vliv studentů na fungování jejich veřejné vysoké školy, naopak větší moc by získala vláda.

Známý je rovněž tím, že v roce 2014 protestoval proti postoji kabinetu vůči konfliktu na Ukrajině a objevil se polonahý na tiskové konferenci na Úřadu vlády. „Vedla mě k tomu nespokojenost s tím, jak se česká vláda, respektive pan premiér Sobotka, staví k problematice agrese Ruska na Ukrajině,“ vysvětlil tehdy Novinkám.

První kandidatura na prezidenta

V červenci 2016 oznámil svůj úmysl kandidovat na prezidenta a zahájil kampaň. Pokoušel se získat potřebných 50 tisíc podpisů občanů, ale včas získal jen necelých 44 tisíc. Pomalý sběr během kampaně vysvětloval nedostatkem prostředků, z kterých by platil více dobrovolníků.

Kandidaturu mu ale umožnilo 11 podpisů senátorů, zákon jich vyžaduje nejméně deset. Voleb se účastnilo devět uchazečů, Hilšer v 41 letech z nich byl nejmladší.

„Nevyrostl jsem ve světě zákulisních lobby a klientelistických sítí. Nevozím se limuzínami. Vím, co je realita života běžného člověka. Ve svém profesním životě jsem se setkal s lidským utrpením. Chci pracovat pro veřejnost, nikoli být loutkou zákulisních hráčů. V naší zemi je mnoho nezištných lidí a jejich aktivity je třeba podpořit,“ uvedl Hilšer na svých webových stránkách.

Heslem jeho prezidentské kampaně bylo „Budoucnost je na nás“. Hodlal se zasadit o silné partnerství s Evropskou unií a NATO a věnovat se problematice vzdělání, zdravotnictví i sociálním otázkám.

V prvním kole prezidentské volby získal 8,83 % hlasů a do druhého kola se nedostal. Podpořil v něm Jiřího Drahoše, kterého však porazil Miloš Zeman.

Marek a Monika Hilšerovi ve volebním štábu Jiřího Drahoše při druhém kole prezidentské volby 2018

Foto: Renáta Bohuslavová, Novinky

S vlastním hnutím do Senátu

V únoru 2018 oznámil, že bude kandidovat na post senátora a to v obvodu č. 26 se sídlem na Praze 2. Zformoval politické hnutí „Marek Hilšer do Senátu“, stal se jeho předsedou a kandidoval za něj.

V rámci kampaně pak jezdil po Praze na červeném skútru a osobně se setkával s lidmi na ulici a odpovídal na jejich otázky. Sám sebe tak prezentoval jako „živého kluka z plakátu” se kterým si mohou lidé promluvit.

V prvním kole získal 44,45 % hlasů, do druhého postoupil s obhajujícím nestraníkem Liborem Michálkem podporovaným Piráty a hnutí VIZE pro Česko. Michálek jej vyzval, aby se vzdal kandidatury v jeho prospěch, protože jej podporoval v prezidentské volbě a dluží mu to.

Hilšer se proti výzvě ohradil a nazval ji nesmyslnou s tím, že se jí nepodvolí. „Asi se snaží vyvolávat pocit, že je to nějaká zrada. Tohle chápu jako akt zoufalství,“ prohlásil Hilšer. Ve druhém kole pak Hilšer získal 79,75 % hlasů a zvítězil.

V Senátu zamířil do klubu Starostů a nezávislých, setkal se v něm mj. s taktéž nestranickým nově zvoleným Jiřím Drahošem. Byl zvolen místopředsedou Výboru pro sociální politiku.

V roce 2021 s dalšími zákonodárci spoluzaložil platformu Přátelé svobodného Ruska. „Čím méně je svobody v Rusku, tím větší nebezpečí vyplývá pro Evropu a také pro okolní země,“ pronesl na tiskové konferenci.

Zasazuje se o změnu zákonů, která by Čechům trvale žijícím v zahraničí umožnila volit prezidenta i poslance poštou. Tyto volby jsou jediné, které probíhají i na zastupitelských úřadech (velvyslanectví a konzulátech). Tito Češi rovněž smí volit do Senátu, k tomu však musí přijet do ČR.

Prezidentská kandidatura č. 2

Na podzim 2019 Hilšer vyjádřil záměr ucházet se znovu o post prezidenta. I tentokrát se záměrem být občanským kandidátem, ačkoliv tím mylně naznačil, že se jím v roce 2018 stal (nestal, kandidoval díky podpisům senátorů – pozn. red.). Tři roky do očekávaného termínu voleb chtěl využít k cestování a setkávání se s občany.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků