Článek
Podle průzkumu agentury STEM z poloviny října sametovou revoluci považují dvě třetiny občanů za nejvýznamnější událost našich novodobých dějin. Nejvíce si to myslí mladí lidé do třiceti let (76 %) a vysokoškoláci (79 %), důchodci jsou skeptičtější (56 %).
Podle průzkumu CVVM za posledních deset let přibylo 14 procent lidí, kteří si myslí, že změna režimu byla přínosná. Letos v září na dotaz, zda změna stála za to, odpovědělo kladně 69 procent lidí.
Tento názor jde podle sociologů napříč politickým spektrem s výjimkou komunistických voličů. Mezi nimi jsou tři čtvrtiny těch, kteří změnu režimu hodnotí jako špatnou. To si myslí i vedení KSČM. Podle něj nezvítězila pravda a láska, ale ti, kteří „cíleně tvrdou rukou budovali neoliberální kapitalistickou společnost“.
Ani dvacet let po listopadu se tak nenaplnila předpověď filozofa a právníka Františka Šamalíka, který před lety v Právu řekl: „Myslím, že čeští komunisté budou doopravdy transformovaní teprve tehdy, až pro ně listopad 1989 bude také jejich vítězstvím.“
Tehdy a nyní nastejno?
Přestože přibylo lidí oceňujících revoluci, následné období příliš dobře nedopadlo. Více než polovina lidí (57 %) podle CVVM nesouhlasí s názorem, že současnost patří mezi nejlepší období v našich dějinám. Nejspokojenější s porevoluční dobou jsou voliči ODS (76 %) nejméně stoupenci komunistů (14 %).
CVVM také zkoumalo, jaké sympatie mají lidé k minulému režimu, k období 90. let a k současné době. Nejlépe hodnotí respondenti dobu bezprostředně po sametové revoluci. Pro třetinu dotázaných to byl dobrý čas a jen pětina si myslí opak.
Překvapivě podobně občané hodnotí komunistický režim a dnešní dobu. Příznivců vlády jedné strany je v Česku 15 procent, odpůrců 50 procent. Současný režim pozitivně hodnotí jen 18 procent lidí, negativně polovina dotázaných a podle 30 procent není „ani dobrý ani špatný“.
Zajímavé jsou názory lidí na to, proč k revoluci vůbec došlo. Nejvíce (23 %) se přiklání k názoru, že zemi spravovala špatná vláda. Podle 18 procent se režim vyčerpal a nebyl schopen obnovy. K názoru, že lidem chyběly svobodné volby, možnost cestovat a mluvit, se přiklání 17 procent lidí. Překvapivě jen tři procenta si myslí, že za koncem komunistické vlády byla špatná ekonomická kondice státu.
Prezident Václav Klaus ve své nové knize Kde začíná zítřek píše: „Mé stanovisko v této věci je poměrně známé, neboť ho zastávám již dlouhou dobu: domnívám se, že šlo více o kolaps a o vlivy vnitřní než o porážku a vlivy vnější.“
Vláda KSČM nehrozí
Podle CVVM si jen 11 procent lidí myslí, že komunisté mají znovu šanci nastolit vlastní režim.
Předseda ODS Mirek Topolánek varuje před riziky „škodlivých ideologií“, což souvisí i s ekonomickou krizí, „kdy narůstá nacionalismus, xenofobie, volání po jednoduchých řešeních“.
Komunismus je jako podobná ideologie podle Topolánka stále stejně nebezpečný, ať už má jakoukoli podobu. „Neříkám, že nositelem komunismu je pouze KSČM. Může mít skryté i otevřené podoby. Čím víc je ta společnost otevřená a část moci se přenáší do jiných instrumentů, institutů, tím se to riziko nezmenšuje, naopak se zvětšuje,“ řekl Topolánek Právu.