Článek
Za svůj život jsem už státu přispíval na kdeco, chápal zvýšení cen čehokoli. Většinou ty peníze i z mých kapes někde ale záhadně zmizely. Skončí peníze z vyšší DPH skutečně na důchodovém účtu, jak se zvýšení této daně zdůvodňuje?
O tom není pochyb. Peníze z DPH půjdou na důchodový účet. Pokud tam bude přebytek, tak se převede na rezervní fond ve prospěch důchodového účtu.
N Říkáte, že nechcete nikoho diskriminovat, ale podle řady kritiků vaše důchodová reforma bude diskriminovat ty, kteří vydělávají málo a nebudou mít peníze na to, aby si přispívali dalšími dvěma procenty z platu na druhý pilíř. Pro ty, kteří berou 20 tisíc, je často i pět set korun měsíčně nemožný výdaj.
Já osobně proti stravenkám a režijkám vůbec nic nemám, ať existují.
Přece není žádná diskriminace, jestliže všichni odvádíme 28 procent z ceny své práce do penzijního systému. Ten, kdo má 50 tisíc měsíčně, jistě odvádí víc, než ten kdo má 10 tisíc.
Ale pro toho, kdo bere malý nebo průměrný plat, bude váš systém v budoucnosti nevýhodnější.
Když vezmete jako východisko současný stav, tak máte jistě pravdu. Otázka je, jestli současný stav je správný, protože český průběžný systém patří mezi absolutně nejrovnostářštější na světě a nemá vůbec nic společného se solidaritou, to je opravdu jen rovnostářství. I po této změně, která není nijak dramatická, bude pořád obrovsky rovnostářský.
Bude důchod, když člověk nebude spořit v druhém pilíři, k vyžití?
Záleží na tom, čemu říkáte vyžití. Podstata důchodové reformy je poměrně velmi brutální věta mířená na mladou generaci, protože dnešních důchodců se to netýká: Zapomeňte na to, že budete moci brát takový důchod, jaký berou dnešní důchodci, že budete brát 40 procent vaší průměrné mzdy. Důchody z průběžného systému budou neskonale menší. A pokud vám to nestačí, tak si celý život musíte odkládat část své spotřeby. Důvodem je, že dnešní důchody jsou dlouhodobě neufinancovatelné vzhledem k demografickému vývoji a poměru těch, kteří mají nárok na důchod, a těch, kteří platí.
Vezmete si na svědomí, že zde za třicet let váš systém vytvoří skupinu takzvaně nezodpovědných, kteří budou vyžadovat sociální pomoc?
Pokud měli tu informaci, tak je to jejich rozhodnutí. Vzpomínám na diskuse s Milošem Zemanem o penzijní reformě, které rád zakončoval větou, že vlastenec kouří, pije a umírá na hranici penzijního věku, neboť jedině tak je možné udržet veřejné rozpočty. Kdykoliv Miloše Zemana potkám, tak mu připomínám, že zatímco první dvě činnosti vždycky bral vlastenecky mimořádně odpovědně, tak s třetí trestuhodně otálí. Ani autor této penzijní reformy se podle ní nechová, takže nezbývá nic jiného než vytvořit jiný model, a ten nespočívá v ničem jiném, než že důchody z průběžného systému budou nižší.
Co úředník či učitel, který jen ztěžka živí rodinu? Ti asi nebudou spořit.
Je to otázka priorit rodinných rozpočtů. Chápu, že jsou velmi napjaté, ale pořád je to otázka priorit. Jsme velmi bohatá a šťastná země. Všichni máme boty, nikdo z nás nemá hlad, absolutní většina z nás má na dovolenou, chodíme do restaurací, kouříme a pijeme. Představa, že nenajdete dvě procenta z platu, abyste si je přidal na zabezpečení svého stáří, je argument, který nemohu vzít. Že to pro vás může znamenat problém a něco si musíte odepřít to ano, ale že je nenaleznete, to prostě není pravda.
Kdy konečně zdaníte hazard?
V úterý 31. května odevzdávám do připomínkového řízení návrh novely zákona o dani z příjmu. Ta obsahuje návrh na loterijní daň, v ní navrhujeme zrušit osvobození od korporátní daně, které loterijní společnosti dnes mají. Navíc chceme zavést zvláštní daň, která bude odečitatelná od základu daně.
Já prospěch reforem pro lidi chápu tak, že pokud je provedeme, dlouhodobě nehrozí velké sociální otřesy.
Lístek do divadla už dnes stojí tři stovky, po zvýšení DPH ještě více. Jak se máte starat o kulturní rozvoj dětí, když vedle DPH rostou i ceny elektřiny, bydlení, vody? Diskutovalo se na jednání koaličních stran nejen o procentech, ale i tom, jak se změní život normální lidí, propočítávaly se reálné dopady do rodinných rozpočtů?
Diskuse se o tom samozřejmě vedla. Faktem rovněž je, že každá z koaličních stran měla o sazbách a možných výjimkách jinou představu.
Když jedna strana navrhla konkrétní položku, která by mohla být teoreticky ze zvýšené sazby vyjmuta, objevily se ihned jiné návrhy od strany jiné − když tahle, proč ne i tahle! V okamžiku, kdy priority vidí každá politická strana jinde, schopnost politické diskuse i dohody neexistuje, tak je možné jediné řešení − stejná sazba bez výjimek, rovné podmínky.
Takže není rozdíl mezi knížkou pro děti a houskou!
Mezi knížkou a houskou rozdíl je. Platí ale také, že politické priority má každá vláda řešit na výdajové stránce rozpočtu, ne daněmi.
Daně by měly být ke všem občanům neutrální. Priority, kterou sleduji v daňové politice, jsou rovné podmínky pro všechny. Promítat politické priority do daňové politiky je velmi nebezpečné a vyvolává to následně velké problémy.
Odbory mi nemohou přijít na jméno kvůli návrhu, aby zaměstnanecké benefity, tedy režijní jízdenky, stravenky atd. nebyly, jak je tomu dosud, daňově zvýhodněny. Já osobně proti stravenkám a režijkám vůbec nic nemám, ať existují. Za diskriminační a nesprávné ale považuji, aby například na dohodu mezi konkrétním zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci, že jim bude přispívat na obědy, současně přispívali přes daňové úlevy i ostatní občané.
Přivést na buben monopolní číselnou loterii je opravdu rekord, to se nepovedlo nikdy nikomu, to je jako přivést do bankrotu zlatý důl.
Proč máte přispívat na dohodu Českých drah se jejími zaměstnanci o zvýhodněném jízdném?
Daňová politika má nastavit rovné podmínky bez výjimek. Výjimka pro jednoho je diskriminace pro druhého. Proto navrhuji zavedení jednoho stejného odpočitatelného paušálu pro všechny zaměstnance.
Jestli přes odpor ke zdražené housce lidé spíš nevyjadřují určité zoufalství nad tím, že se jim se plynule zvyšují životní náklady a současně se dosti krade, korumpuje a to vše prakticky bez postihu.
Řekněte to natvrdo − lidé ztrácejí ochotu k obětem, když vidí, že se bezostyšně krade. To je pravdivý, strašlivý argument. Nedá se s tím dělat nic jiného, než se s tím porvat, dávat věrohodné důkazy, že s tím jako vláda bojujete a nejen o tom žvaníte. Tady má současná vláda dluh.
Kromě toho, že lidem vadí docela obyčejná nepostihnutelná zlodějna, jim vadí i to, že nevědí, co vlastně zdražením získají. Proč budou dražší pleny pro děti?
Kritici reforem říkají, že vládní reformy musí prospět obyčejným lidem. Jestli ten prospěch chápete jako okamžité zvýšení spotřeby, kupní síly lidí, tak takhle reformy působit nebudou. Já prospěch reforem pro lidi chápu tak, že pokud je provedeme, dlouhodobě nehrozí velké sociální otřesy, stát nebude muset razantně šetřit, a finanční i sociální systém bude dlouhodobě udržitelný.
Zatím letos v Česku moc nedaří vybírat daně. Proč?
Analyzujeme příčiny. U daně z příjmu právnických a fyzických osob − myslím tím OSVČ − byly vzhledem ke krizi poměrné velké ztráty z minulých let. Tam kde ekonomika akcelerovala, to znamená v exportu, došlo k větším vratkám daně z přidané hodnoty, než se předpokládalo. Do konce června budeme vědět, zda je to trend, nebo výkyv. Pokud by to byl trend, představoval by výpadek příjmů kolem 15 miliard korun, které bychom museli někde ušetřit.
Kde?
Zda je to riziko a kde se bude šetřit, na to se mne zeptejte v červnu.
Co říkáte na situaci v Sazce a na to, že státu zůstane na krku český sport?
Už tři čtyři roky všichni víme, že ze Sazky nepůjde do sportu ani koruna, pokud ovšem nepokládáme za český sport ten barák ve Vysočanech. Stát se nemůže vzdát podpory sportu a tělovýchovy, ale tato podpora nemůže být realizována přes ty pány − bývalé funkcionáře Národní fronty − kteří zničili majetek, jenž měl sport financovat. Jsem proto rád, že vznikla iniciativa Český sport 2011, která požívá důvěry.
Ministerstvu financí bylo vždy vyčítáno, že jsme se do toho nevložili víc, ale Sazka je privátní firma. Ministerstvo má pouze funkci regulátora a nemůže ani nesmí suplovat roli vlastníka. Je pravda, že zákonodárce nikdy nepočítal s tím, že vlastník vší silou bude likvidovat svůj vlastní majetek, což soudruzi z ČSTV dokázali, až se z nich kouřilo. To si musí vypořádat sami mezi sebou.
Osobně jako člen ČSTV jsem hluboce naštvaný na funkcionáře ČSTV, že náš společný majetek sportovců dokázali zničit. Měli by se dostat do světové knihy rekordů, protože přivést na buben monopolní číselnou loterii je opravdu rekord, to se nepovedlo nikdy nikomu, to je jako přivést do bankrotu zlatý důl.