Článek
„Ponorek, které byly pod patronáty měst, bylo víc. Existovaly třeba ponorky Ústí nad Labem nebo Karlovy Vary. Všechny jsou ztracené v nedostižných hloubkách Atlantiku, jen jediná liberecká je s největší pravděpodobností tam, kam se lze potopit,“ říká Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.
Kvůli ponorce vznikl v Liberci speciální tým, spojující badatele ze Severočeského a Jizerskohorského technického muzea a také potápěče. Tým už má za sebou pátrání v archivech v Německu, Anglii i Francii a také cvičný ponor k vraku jiné ponorky v Biskajském zálivu.
Ponorka Reichenberg byla pod patronátem Liberce spuštěna na vodu 17. května 1941. Pár dní předtím převzal patronační listiny na liberecké radnici osobně velitel ponorky Herbert Opitz.
„Městské patronáty byly tradicí u ponorkového loďstva,“ vysvětluje Ivan Rous.
Třetí mise byla poslední
Ponorku zdobil liberecký městský znak a kromě patronátních listin vezla také popis Liberce napsaný starostou a fotografie města.
Badatelé už zjistili, že ponorka při své první plavbě hlídkovala mezi Irskem a Grónskem, kde tehdy torpédem potopila britskou rybářskou loď. Při druhé plavbě během října 1941 potopila další dvě britské lodě.
Třetí bojová mise byla pro libereckou ponorku poslední. „Vyjela na ni 29. listopadu 1941, a to je také jediné, co je jisté. O den později se měla ve smluvenou dobu ozvat a provést rádiový kontakt, ale v tuto dobu již pravděpodobně ležela na dně Biskajského zálivu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, že najela na britskou minu a po výbuchu se potopila,“ doplňuje Ivan Rous.
Jeho tým našel v britských archivech plány podmořských minových polí a s jejich pomocí vytyčil teritorium, kde by se vrak ponorky měl nalézat.
„V Anglii jsme také navštívili letiště, odkud startovali letci, kteří kladli miny do Biskajského zálivu, a snažili jsme se najít záznamy o tom, zda někdo neútočil přímo na ponorku Reichenberg,“ uvedl Rous.
Další výsledky by liberecký tým mohl mít v létě, kdy proběhne další potápění v Biskajském zálivu.