Článek
Na rozdíl od kontrolních komisí Sněmovny by tato pětice osobností měla přístup exkluzívně i k otevřeným případům, a to za předpokladu, že by se tím akce tajné služby nezmařila.
Jenže ani tři čtvrtě roku od platnosti změny zákona o zpravodajských službách nebyla vláda schopna vybrat vhodné adepty, kteří by měli kontrolovat civilní kontrarozvědku (BIS), civilní rozvědku (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství (VS), aby se neutrhly ze řetězu.
Schválený zákon, který loni hladce prošel parlamentem, totiž nastavil těžko splnitelné podmínky. „Kritéria pro výběr jsou velmi přísná, takových lidí je prostě málo,“ řekl Právu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že ministři o tom hovořili ve středu při jednání vlády. „Rádi bychom to vyřešili nejpozději do konce roku,“ dodal.
Byl to úmysl?
Podle Babiše je výběr primárně na něm a na šéfech vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) a obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO). Právě pod tyto členy vlády spadá trojice zpravodajských služeb.
Takový orgán měl vzniknout dávno, ale současná podoba je do nebe volající
Stejný názor zastávají i bývalí šéfové tajných služeb, které Právo oslovilo. Na rozdíl od politiků jsou ale přesvědčeni, že stanovení omezujících kritérií byl úmysl, jak nezávislé kontrole hodit klacky pod nohy.
„Pokud to chtěli udělat tak, aby nezávislá kontrola sloužila k dobru věci, pak to neměli komplikovat neuvěřitelnými podmínkami. Jinak to je jen takzvaně vytírání očí,“ tvrdí někdejší šéf vojenských zpravodajců Andor Šándor.
Sám prý nechápe, ve vší úctě k právníkům, proč adepti musí mít povinně právnické vzdělání, které samo o sobě nezaručuje znalost práce tajných služeb ani nezávislost.
Personální nouze?
Zákon stanoví, že musí jít o vysokoškoláky s právním zaměřením starší čtyřiceti let, kteří v posledních třech letech nepůsobili v bezpečnostních složkách a mají bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň, tedy na přísně tajné.
Za „idiotskou“ označil podmínku právního vzdělání bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. „Takový orgán měl vzniknout dávno, ale současná podoba je do nebe volající,“ poznamenal.
Kvůli zhoršující se mezinárodní situaci tajné služby získávají další pravomoci, přičemž sněmovní kontrola do činnosti zpravodajců detailně nevidí.
„Podmínky jsou velmi přísné a vláda není schopna sehnat příslušné osobnosti,“ řekl Právu předseda sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky Pavel Blažek (ODS). Připustil, že je třeba stanovit podmínky pro výběr s ohledem na to, jestli u nás takoví lidé vůbec žijí. Zřízení nezávislé kontroly ale považuje za správné.
„Máme tu zákon, který vlastně není dodržován,“ řekl Právu předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN). „Jestli je to tím, že jsou nároky na uchazeče přemrštěné, je možné, protože personální nouzi mají i zpravodajské služby,“ dodal.
Nového šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace ve středu potvrdila vláda. Šlo o další změnu v čele bezpečnostních složek po novém řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Změna ještě čeká policejní prezidium, jehož šéf Tomáš Tuhý už má souhlas slovenské strany s nástupem na post velvyslance v Bratislavě. Židle se nekýve pod ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem, ani pod šéfem BIS Michalem Koudelkou. Toho chce vláda podle informací Práva opět navrhnout prezidentovi k povýšení do generálské hodnosti, bez ohledu na Zemanovo předchozí odmítnutí.