Hlavní obsah

Komise k Unipetrolu skončila, podle ODS selhala

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

O sporné privatizaci Unipetrolu se toho od poslanců už moc nedozvíme. Sněmovní vyšetřovací komise totiž ukončila svoji práci. ODS se ve středu nepodařilo prosadit, aby ve vyšetřování pokračovala do konce března. Potvrzuje se tak, že vyšetřovací komise většinou nic převratného nepřinesou. Podle ODS komise selhala a případ spíše zamlžila.

Článek

Pro prodloužení mandátu vyšetřovací komise hlasovali s ODS i někteří vládní lidovci. Místopředseda ODS Petr Nečas obvinil odpůrce dalšího sněmovního vyšetřování z toho, že chtějí kauzu Unipetrol "zamést pod koberec". Komise podle něj selhala a případ spíš zamlžila.

Sociálnědemokratický ministr práce Zdeněk Škromach ale míní, že vláda při prodeji petrochemické firmy postupovala standardně. Podobně si podle něj v minulosti počínaly konzervativní kabinety pod vedením tehdejšího předsedy ODS Václava Klause.

Zatímco zástupci ČSSD, KSČM, US-DEU a jeden člen za KDU-ČSL v komisi dospěli k závěru, že vláda se při privatizaci Unipetrolu žádných zásadních chyb nedopustila, několik dalších členů má jiný názor. Dva občanští demokraté a druhý lidovecký člen komise soudí, že některá rozhodnutí vlády při této privatizaci byla pochybná. Domnívají se, že zůstávají některé nezodpovězené otázky a komise by ještě měla dostat čas na jejich objasnění. Měla by podle nich vyslechnout například premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD).

Předseda vlády již v úterý uvedl, že případ Unipetrol se mu od začátku zdál vykonstruovaný. Aféra podle něj byla součástí politického boje v Polsku a prostřednictvím podnikatele Tomáše Pitra a polského lobbisty Jacka Spyry se přenesla do Česka.

Doležel si pravděpodobně řekl o úplatek

Komunistický šéf komise Pavel Hojda dnes práci desetičlenného poslaneckého týmu hájil. Kritiku občanských demokratů označil za ostudnou.

Podle Hojdy bylo podivné pouze chování bývalého ředitele kabinetu premiéra Zdeňka Doležela, který si měl říct o úplatek pět miliónů korun. "Komise nehodnotila roli bezpečnostních služeb, jejich informace ale zřejmě neměly vliv na rozhodnutí vlády," charakterizoval působení tajných služeb při privatizaci Hojda.

Někteří ministři však dříve uvedli, že vláda upřednostnila polský koncern PKN Orlen před jinými zájemci i kvůli možným bezpečnostním rizikům. Hovořilo se o nabídkách ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Hojda krititzoval špatnou součinnost polských orgánů, naznačil přitom, že v Polsku byla kauza politicky namířená proti tehdejší vldání levici. "Volby v Polsku skončily, dopadly, jak bylo potřeba, zapomeňte," uvedl Hojda.

Podle občanského demokrata Římana měla komise vyslechnout ještě například ministra vnitra Františka Bublana či bývalé ministry obchodu a průmyslu Jiřího Rusnoka a Miroslava Grégra. Říman dále pranýřoval kabinet, že nezohlednil nejvyšší finanční nabídku, prý kvůli bezpečnostním důvodům. Podle něj takové indicie naznačují možnost nekalého chování při privatizaci Unipetrolu do polských rukou.

Vláda prý nepřekročila zákon

Desetičlenná komise se shodla, že vláda se při privatizaci žádného zásadního pochybení nedopustila. Pochybnosti mají její členové o uzavřeném jednání, na němž kabinet vyřadil tři ze šesti zájemců o Unipetrol. Vláda podle nich ale postupovala při obchodní transakci podle zákona. Od závěrů komise se distancovali její členové z ODS Říman a Vlastimil Tlustý.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám