Článek
Benešová k soudu dorazila, Vesecká i Němec chybějí. Nechali se ve středu zastoupit svými advokáty. Síň je zaplněna novináři a občanskými aktivisty, ale zájem o jednání je menší, než když byla kauza projednávána poprvé.
V kauze poprvé rozhodoval soudce Vojtěch Cepl mladší, podle jeho verdiktu okolnosti případu známé z médií poukazují skutečně na existenci justiční mafie. Výroky Benešové o ovlivňování kauz měly skutkový základ, řekl Cepl.
Při odůvodnění rozsudku tehdy řekl, že se někteří justiční představitelé kvůli vyšetřování Čunka několikrát setkali a sdělovali si informace, které si vyměňovat neměli. Neuvěřil tvrzení žalobců, že se scházeli kvůli přátelským vztahům. Schůzky se podle něj konaly z iniciativy žalobců a účastnili se jich lidé, kteří s kauzou neměli nic společného. V Čunkově případě tak podle Cepla intervenovali a mohli kauzu ovlivnit.
Cepl se měl poprvé dopustit spekulací
Rozsudek však zrušil vrchní soud koncem loňského února s tím, že se Cepl dopustil spekulací a nerespektoval práva některých účastníků řízení. Případ vrátil do Prahy s tím, že Ceplovi bude kauza odňata. V reakci na to podala stížnost k Ústavnímu soudu Benešová, podle níž na to Vrchní soud neměl právo. Ústavní soud jí dal částečně zapravdu a zrušil usnesení o odnětí případu Ceplovi. Ten tedy v případu rozhoduje i tentokrát.
Benešová označila Veseckou a další za justiční mafiány kvůli kauze Čunek, protože se podle ní snažili vyšetřování na politickou objednávku zastavit. Benešové se zejména nelíbilo, že byla kauza odebrána přerovskému žalobci Radimu Obstovi a předána do Jihlavy Arifu Salichovovi.