Článek
„Je potřeba obnovit debatu na toto téma, což jsme připraveni udělat už příští týden při jednání školské tripartity. Budeme prosazovat do legislativního plánu ministerstva školství novou úpravu postavení učitele,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.
Podle něj nejde jen o reakci na šikanu učitelky na pražské průmyslovce, ale o téměř desetiletou snahu odborářů něco s ochranou kantorů udělat. „To, co se stalo v Praze, je podle mně špička ledovce, protože spoustu věcí je pod hladinou a neví se o nich,“ varoval Dobšík.
Dobšík připomněl, že v roce 2014 sliboval tehdejší ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), že pro učitele prosadí princip chráněné osoby. Nic se však nezměnilo, byť exministr tehdy argumentoval příklady ze Slovenska, Polska, Německa či Francie.
„Učitelé si vyšší ochranu zaslouží,“ řekla Právu Valachová. Je přesvědčena, že již společné kroky školské inspekce, inspekce práce a jejího úřadu pomohou při předcházení útoků na učitele a postihy budou účinnější. „Do diskuse o případnou vyšší právní ochranu jsem připravena se zapojit, nicméně stejnou váhu přikládám podpoře nás všech, i rodičů, obnovit respektování učitelské profese,“ dodala.
Doba je divoká, ale měnit zákony považuji za nesmysl
I kvůli rostoucí agresivitě ve školách se dohodla s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) na členství v týmu, který se zabývá snížením hranice trestní odpovědnosti mladistvých z 15 například na 14 let.
S názorem, že agresivita ve školách roste, souhlasí předseda pražského městského soudu, odborník na trestní právo Libor Vávra. Se změnou zákonů ale zásadně nesouhlasí. „Chápu, že doba je divoká, ale měnit zákony považuji za nesmysl,“ řekl Právu.
Upozornil na případ zdravotnických záchranářů, kteří rovněž žádali zařazení mezi úřední osoby kvůli častým útokům. Podle něj to tvůrci nového trestního zákoníku nakonec vyřešili elegantně – za napadení při výkonu práce hrozí pachatelům vyšší trest, aniž by záchranáři byli úředními osobami.
Vávra je navíc přesvědčen, že pojem učitel je tak široký, že se klidně může vztahovat na učitele tance nebo aerobiku.
Právníci upozorňují i na další rizika. Postavení úřední osoby, dříve veřejného činitele, je dvousečné. Znamená přísnější tresty za útoky proti nim. Ale na druhou stranu, pokud úřední osoba překročí své pravomoci, hrozí jí trest podle trestního zákona, zatímco u běžných zaměstnanců by šlo maximálně o pracovněprávní postih.
V minulosti byl parlament ochoten kývnout pouze na rozšíření okruhu úředních osob o lesní, mysliveckou a rybářskou stráž, jejíž členové byli stále agresivněji napadáni pytláky.
Mnozí odborníci tehdy v nadsázce tvrdili, že myslivci a rybáři jsou po každých volbách nejrozšířenější skupinou v parlamentu, proto zákonodárci prosadili jejich přísnější ochranu.
A co úředníci, nebo řidiči autobusů?
Proti rozšiřování okruhu osob se zvláštním postavením je šéf sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO), stejně jako jeho místopředsedkyně Anna Putnová (TOP 09), oba vysokoškolští pedagogové. „Považuji za nešťastné ztotožňovat učitele se státní mocí,“ řekl Právu Zlatuška. Napadení jsou podle něj samozřejmě politováníhodná a je třeba jim trvale bránit, nicméně nápad odborářů považuje za chybný.
„Útoky ze strany dětí jsou výjimečné, stejně jako jsou výjimečné případy deviantních učitelů,“ uvedl Zlatuška s tím, že je nevhodné uplatňovat kolektivní vinu.
Putnová připouští, že učitelé jsou dnes rizikové povolání, ale nejsou v tom sami. „To jsou třeba i řidiči autobusů, úředníci v první linii, prostě povolání, kde přicházejí do přímého kontaktu s lidmi a jsou často vystaveni přímému slovnímu i fyzickému ataku,“ poznamenala pro Právo.
Putnová je přesvědčena, že místo novel zákonů je potřeba navrhnout systémové změny, které by agresivitu zmírnily. Třeba pomoci rodinám a dětem, jež mohou mít sklony k agresivnímu chování. A také netolerovat drobné přestupky ve školách.
