Článek
Podle ústavních soudců nebyly čínské záruky dostatečně konkrétní. Navíc je poskytla diplomacie, nikoliv čínský nejvyšší soud a generální prokuratura, do jejichž kompetencí spadají záležitosti trestu a stíhání.
„V tomto případě tedy není známo, jestli záruky poskytnuté Zastupitelským úřadem Čínské lidové republiky v Praze zavazují orgány činné v trestním řízení,” stojí ve čtvrtečním nálezu.
Čína prodala Italům zpět jejich humanitární pomoc, píše týdeník
ÚS obecně vyzval k pečlivému hodnocení nebezpečí, které lidem hrozí v případě vydání ke stíhání do zahraničí. Ohledně situace v čínské justici a vězeňství odkázal na řadu zpráv ministerstva zahraničí, české ambasády v Pekingu i mezinárodních organizací.
„Důkladný přezkum znamená, že hodnocení reálného nebezpečí újmy musí být přiměřené, aktuální a dostatečně ověřené z objektivních zdrojů od více spolehlivých autorit,” napsali soudci.
Čína požádala o vydání Tchajwanců kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal z několika Číňanek žijících v Austrálii desítky milionů korun. Tchajwanci vinu popírali.
Městský soud postupně u všech stíhaných Tchajwanců rozhodl, že jejich vydání do Číny je přípustné, přestože se obávají krutého zacházení. Uvěřil čínským garancím lidských práv. Rozhodnutí s dílčími změnami potvrdil i vrchní soud.
ÚS se zastal Tchajwanců, o jejichž vydání žádá Čína
Loni v červenci udělilo ministerstvo vnitra Tchajwancům doplňkovou ochranu na 12 měsíců, vydání tak nebylo možné. Justice je i poté nechala ve vazbě, což byla podle prosincového nálezu ÚS chyba. V prosinci se tak dostali Tchajwanci na svobodu. Deník N v březnu informoval, že začátkem roku odcestovali z Česka do vlasti.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Ostrov však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Česká republika uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.