Článek
Někdejší starostka obce Rokytnice se v roce 2006 probojovala do Senátu. Záhy doplatila na svou komunistickou minulost, když ji coby šéfku komise pro exulanty dotyční doslova svrhli z tohoto místa. Pro další volební období mandát neobhájila.
Narodila se 29. října 1962 ve Slavičíně a odmaturovala na střední zemědělské škole technické. Poté pracovala jako samostatný referent a ekonom na Městském národním výboru ve Slavičíně. Následně si doplnila vzdělání dálkovým studiem oboru ekonomika práce na VŠE v Praze. Od roku 1992 podniká v oboru ekonomické, organizační a daňové poradenství.
V roce 2000 byla poprvé zvolena starostkou Rokytnice a o šest let později se coby zástupkyně hnutí Nezávislí starostové pro kraj stala senátorkou. Předsedá Stálé komisi Senátu pro ochranu soukromí, je místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova a ověřovatelkou výboru pro záležitosti Evropské unie.
O svém členství v KSČ se Juřenčáková v životopise vyjadřuje takto: "Pravděpodobně od června 1988 jsem byla členem KSČ, členství mně bylo údajně ukončeno v listopadu 1989."
Tak či tak, fakt, že byla majitelkou stranického průkazu komunistické strany, je trnem v oku mnoha lidí. Zvlášť se s tímto "stigmatem" musela potýkat bezprostředně po svém zvolení do horní komory parlamentu, kdy stanula v čele Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Její minulost se emigrantům ani trochu nezamlouvala a dávali jí to jasně najevo. Proti ní hrála také skutečnost, že její předchůdkyní v úřadu byla oblíbená Jaroslava Moserová. Obecná nespokojenost nakonec Juřenčákovou dohnala k rezignaci na vedení v komisi.
Po šesti letech v Senátu skončila.