Hlavní obsah

Hromadné žaloby se zadrhávají, ministerstvo má návrh dopracovat

Právo, Jan Holý

Čeští spotřebitelé stejné škody vůči výrobcům hned tak u soudu společně neuplatní. V kauzách, jako je např. aféra Volkswagenu dieselgate, jim to měl umožnit nový zákon o hromadných žalobách. Ten dosud v českém právním řádu chybí. Norma z dílny ministerstva spravedlnosti se ale znovu zadrhla.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO)

Článek

Legislativní rada vlády (LRV) totiž minulý týden přerušila projednávání nového zákona kvůli obrovskému množství připomínek a vrátila návrh ministerstvu k dopracování.

„Jednání o návrhu jsme přerušili, žádáme o jeho doplnění a poté budeme v projednávání pokračovat,“ potvrdil Právu člen LRV Bohumil Havel z Ústavu státu a práva ČR.

Už původní návrh ministerstva spravedlnosti, tehdy ještě pod vedením ministra Jana Kněžínka (za ANO), se setkal v rámci meziresortního připomínkového řízení se silnou kritikou právních expertů, ale také nejvyššího soudu, ministerstva financí a České národní banky.

Výnosný byznys

Odborníci mu vytýkali hlavně to, že zákon umožní vznik výhodného podnikání pro soukromé investory. Správcem skupiny, tedy tím, kdo podává žalobu, by totiž nemusela být nezisková organizace zastupující práva poškozených, což navrhuje i připravovaná evropská legislativa, ale soukromý investor, kterému vzniká nárok až na čtvrtinu peněz z vysouzené částky – na úkor samotných spotřebitelů.

Návrh zákona je i nadále problematický. Jeho dílčí přepracování ministerstvem po meziresortním připomínkovém řízení bylo nedostatečné a spíše formální povahy
advokát Jaromír Císař, společník AK Císař, Češka, Smutný

Dalším velkým rizikem pro spotřebitele byl fakt, že zvolený systém odhlašovacího řízení (opt-out) znamenal, že se žaloby automaticky účastní každý poškozený, pokud se neodhlásí. Právní experti tehdy upozorňovali, že žaloby se v tomto systému může účastnit i spotřebitel, který o zahájení řízení vůbec neví. A naopak, soukromý investor zastupující automaticky spotřebitele by mohl podat hromadnou žalobu zcela sám, bez souhlasu jediného poškozeného.

Řada odborníků upozorňovala i na to, že takto nastavený institut hromadných žalob může být snadno zneužit k poškozování konkurence, například podáváním šikanózních žalob. Návrh navíc počítal s tím, že důkazy a další informace budou chráněné soudním tajemstvím jen po dobu tří let.

Jen kosmetické úpravy

Ministerstvo spravedlnosti, teď již pod vedením Marie Benešové (za ANO), tehdy slíbilo, že návrh upraví a většinu připomínek do něj zapracuje. Zřejmě ale zůstalo na půli cesty, experti stále považují úpravy za nedostatečné a spíše formální.

LRV návrh zákona kritizuje kvůli zásadním procesním nedostatkům a jeho neprovázanosti se zbytkem českého právního řádu. Ani nová, přepracovaná verze návrhu pak podle právních expertů prakticky nepřispívá k ochraně spotřebitelů, naopak stále vede k vytvoření výhodného byznysu pro soukromé a spekulativní investory.

„Návrh zákona předložený legislativní radě je skutečně i nadále v mnoha ohledech problematický. Jeho dílčí přepracování ministerstvem po meziresortním připomínkovém řízení bylo nedostatečné a spíše formální povahy,“ řekl Právu advokát Jaromír Císař, společník AK Císař, Češka, Smutný.

Hromadná žaloba má podle něj sloužit k ochraně spotřebitelů, v navržené podobě by jim však pomohla jen málo. Nástroje, které návrh stále obsahuje, zejména odhlašovací režim, správce skupiny či propadnutí nevyzvednuté části přisouzené částky, se pohybují na hraně ústavnosti.

Přitom na množství procesních problémů, které mohou způsobit ochromení činnosti soudů a neúměrné průtahy v hromadných řízeních, a na rizika zneužití konkurenčně motivovaných žalob upozorňovali odborníci již mnohokrát.

„Je proto pochopitelné, že k návrhu zákona v jeho aktuální podobě má LRV, stejně jako řada právních expertů z praxe i akademické sféry, kritické připomínky,“ vysvětlil Císař.

Podle něj by bylo vhodné, aby byly při přepracování návrhu více zohledněny i principy, které pro kolektivní vymáhání stanovuje návrh evropské směrnice. Ta počítá se zavedením možnosti hromadného vymáhání jen u spotřebitelských vztahů, preferuje přihlašovací režim (systém opt-in) a požaduje stanovení takových pravidel kolektivních řízení, aby se zabránilo jejich přetvoření ve spekulativní byznys. To současná podoba návrhu zákona veskrze nezohledňuje.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám