Hlavní obsah

Hrad z pohádky Ať žijí duchové! má konečně střechu. Z trávy

Dříve hrad Krakovec oplýval luxusem. Právě pro to se v něm usídlil i Jiří Sovák coby rytíř Brtník ve slavné pohádce Ať žijí duchové!, která se na zřícenině hradu a v jeho okolí natáčela v roce 1977. Ve filmu zdobí Krakovec špičatá červená střecha, kterou mu však filmaři trikově doplnili. Té reálné se dočkal teprve nedávno, po více než 230 letech.

Hrad z pohádky Ať žijí duchové! má konečně střechu. Z trávy

Filmaři si pro natáčení upravili i další místa. Zeď, kterou děti ve filmu opravují, přistavili na západní straně nádvoří. Také střechu filmaři doplnili na hrad jen trikem.

„Střechu dělali krásným trikem, obrázkem namalovaným na skle a potom maketou. Před vstupem na Krakovec je takový plácek před mostem, kde skřítkové v pohádce tesali trámy, pak k nim přiložili bombu, ta bouchla, dým se rozplynul a střechu z trámů na záběru vytvořil krásný obrázek namalovaný na skle, který byl dán před kameru a překrýval siluetu za obrázkem. Pak Brtník tleskl a bylo to kompletně přikryté, to filmaři vyrobili krásnou maketu, danou ve stejném místě, aby to vypadalo, že má Krakovec nádhernou střechu,“ přibližuje práci filmařů kastelán Jiří Sobek.

Nyní se hrad, který se nachází ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka, dočkal střechy opravdové.

Po mnoha nápadech i mnoha letech se kastelán středočeského hradu Krakovec Jiří Sobek dohodl s památkáři na experimentálním řešení zastřešení. Na zříceninu s dochovanými gotickými prvky neinstalovali sedlovou střechu, nýbrž plochou dřevěnou konstrukci, pokrytou fólií a zatravněnou. Střecha je položena na věži, zastřešena je prostora nad kaplí. Momentálně se pracuje na zastřešení jihozápadního nádvoří. Krakovci totiž kvůli silnému podmáčení hrozí zřícení a střecha byla nutností.

„Trvalo přibližně 17 let, než jsme dospěli k nějakému tvaru těch střech, protože existuje spousta různých metodik a pohledů na zastřešení zříceniny a je to velmi komplikovaná záležitost. Střecha je rovná a zelená. Je to čtyřvrstvá provzdušněná konstrukce. V podstatě jsme nenarušili stávající siluetu zříceniny a ctili jsme tvar. Problém je v tom, že Krakovec je velmi podmáčený, takže v co nejvyšší míře by měla zamezit propustnost vody právě střecha,“ uvedl Sobek.

Tráva začala růst na střeše věže už na podzim. Aby ji neodvanul vítr, nebo nespláchla voda, je umístěna ve speciálních samorozkladných pytlích, kterými tráva proroste. Celkem mají zříceninu zdobit tři tyto unikátní střechy. O trávu se chce starat sám kastelán.

„V současné době máme objednané lešení, po žebříku to nahoru nepůjde. Horší to bude se suchem, přemýšlím, že přesvědčím sdružení dobrovolných hasičů, aby si udělalo občas cvičení a střechu zalilo. Zatím není tráva v takovém rozsahu, aby si udržela svou potřebnou vlhkost,“ říká kastelán.

Tráva na střeše je umístěna v samorozkladných pytlích, aby ji nespláchla voda a neodvanul vítr.

Foto: Novinky

Pro letošek je v plánu také stavba odvodnění, kdy kastelán počítá i s dvaceti až třicetiletým vysycháním objektu.

Krakovec byl postaven mezi lety 1381 až 1383. Křivoklátský purkrabí a oblíbenec krále Václava IV. Jíra z Roztok si na nízkém skalním ostrohu vystavěl sídlo, které do té doby nemělo obdoby. Krakovec byl samotným Jírou nazván Chalúpka. Po třicetileté válce si díky červeným taškám na střeše vysloužil přezdívku Červený zámek. Po roce 1783, kdy ho zachvátil požár, začal pustnout. Zbyly z něj jen holé zdi. Krakovec se také stal posledním působištěm mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků