Hlavní obsah

Houby nerostou, může za to velké sucho

Právo, Lucie Kándlová, Miloslav Hradil

Více než dvě hodiny strávil v tomto týdnu houbař Pavel Nekola z Českých Budějovic v lese u Novohradských hor. Prošel si svoje místa, kde každý rok nacházel desítky hřibů, suchohřibů, ryzců, a dokonce i lišek. Tentokrát ale z lesa odcházel s téměř prázdným košíkem.

Foto: Petr Horník, Právo

Takových „úlovků“ se zřejmě hned tak nedočkáme.

Článek

„Houby nerostou, je strašné sucho. Našel jsem pouze pár babek. Takovou bídu dlouho nepamatuji. Šel jsem na houby, a jak se říká, houby jsem našel,“ řekl Právu zklamaný houbař s tím, že houbařský „úlovek“ bude tak tak na bramboračku. Na jihu Čech se zkrátka houbám nedaří a jinak tomu není ani v dalších regionech.

Podle mykologů za to může obrovské sucho, střídání vysokých a nízkých teplot a nedostatek vlhkosti. „Houby nejsou, prší málo. Ten základ dlouhodobý, co se týče podzemní vody, je slabý. I na těch houbách se projevuje, že situace s vodou je kritická,“ řekl jihočeský mykolog Miroslav Beran.

Šel jsem na houby, a jak se říká, houby jsem našel
Pavel Nekola

Recept na růst hub je jednoduchý. Musí několik dní pršet. „Když zaprší, udrží se vlhkost a nebude foukat vítr, tak houby vyrazí. Ale takový ten průběžný růst, kdy houby rostly celé léto, tak to je pryč. Lidé občas v lesích najdou syrovinku, tedy houby, které nepotřebují moc vlhko, ale třeba hřiby, ty nejsou,“ dodal Beran. Za normální situace by lidé v tomto období v lesích nacházeli už hřibovité houby, holubinky, lišky nebo ryzce.

Klimatické změny se podepisují i v této oblasti – podle mykologů mění v českých lesích spektrum hub. Začínají se u nás stále více objevovat druhy, které tu rostly jen výjimečně. Jedná se například o běločechratku trojbarvou či hřib rubínový.

S houbami je to bída a bude to stále horší, protože tento týden s vysokými teplotami bude devastující na další období, řekl liberecký mykolog Zdeněk Pelda. „Rostou, ale málo. A když, tak na velice úzkém prostoru, kde bylo třeba o dvě tři přeháňky více než jinde,“ řekl.

Slova mykologa potvrzuje zkušený houbař z Velkých Hamrů na Jablonecku Petr Hampl. „Co se týče Tanvaldska, tak hřibovité houby rostou velice zřídka. Sem tam se objeví hřib kovář nebo nějaký křemenáč,“ uvedl. Nějaké houby je podle něj možné najít tam, kde i přes sucho zůstávají bažiny či tůňky. Z lesa si nyní Hampl nejčastěji přináší muchomůrku šafránovou.

Počkejte na srpen a hlavně září

„S houbami je to na Moravě momentálně hrozně špatné, není nic. Lidé sice blázní, že by měly být, ale to je nesmysl,“ řekl Právu zkušený mykolog Jiří Polčák z Přerova, který je známý mj. tím, že nalezl v České republice několik druhů hub jako první.

Podle něj je červenec na nálezy hub vždy nejslabší. „Je to tím, že bývá hodně teplo a málo srážek,“ konstatoval mykolog. Nyní prý nelze v lesích najít z hub prakticky nic, co by se dalo využít v kuchyni.

„Něco teplomilného se najít sice výjimečně dá, ale na jídlo ne,“ zdůraznil Polčák. Na své si podle něj nepřijdou ani fajnšmekři. „Já mám například rád ryzce a holubinky, ale ty, co jsou nejlepší, teď vůbec nerostou,“ podotkl mykolog.

„Chce to počkat. Sezona obvykle začíná až koncem srpna a trvá minimálně celé září. V tu dobu je to také v lesích z hlediska druhů hub nejpestřejší,“ doplnil Polčák.

Reklama

Výběr článků

Načítám