Hlavní obsah

Horáček chtěl vlastní nemocnici. Pomáhala mu Jurásková i Vrbovská

Právo, Adéla Jelínková, Jan Menšík

Koupit zadluženou Nemocnici svaté Alžběty na pražském Albertově se v letech 2017 a 2018 snažil obviněný ústecký podnikatel Tomáš Horáček, ústřední postava údajně korupčních kauz kolem pražských nemocnic.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nemocnice svaté Alžběty na Albertově.

Článek

Zařízení disponuje 103 lůžky pro dlouhodobě nemocné a ambulancemi diabetologie, neurologie, alergologie nebo kardiologie. Vlastníkem závodu se měla stát Horáčkova společnost Svět zdraví SE. Obchod nicméně ztroskotal poté, co lobbista skončil v červnu minulého roku ve vazbě. Propuštěn na svobodu byl až minulý měsíc.

Právo informace o plánované koupi zjistilo z insolvenčního rejstříku, který informuje o úpadku společnosti Nemocnice sv. Alžběty, spol. s. r. o., která zdravotní zařízení již přibližně devět let provozuje.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nemocnice svaté Alžběty na Albertově.

Při jednáních o koupi měla být na Horáčkově straně, dle očitého svědka, který se schůzek účastnil, i bývalá ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a bývalá ministryně zdravotnictví ve Fischerově úřednické vládě z let 2009 a 2010 Dana Jurásková.

Tu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na konci listopadu z postu manažerky VFN odvolal kvůli závažným pochybením souvisejícím s veřejnými zakázkami.

Lákavá nabídka

Významnými dodavateli zboží do Všeobecné fakultní nemocnice byly podle ministra Horáčkova společnost První chráněná dílna a další na něj navázané firmy.

Kauzu VFN Vojtěch připodobnil k aféře s údajně ovlivněnými tendry kolem Nemocnice Na Bulovce, jejíž bývalou ředitelku Andreu Vrbovskou kriminalisté stíhají spolu s Horáčkem. I hospodaření VFN prověřují policisté.

Právě Vrbovská spolu s Juráskovou – tehdy obě jako ředitelky nemocnic (rok 2017) – přislíbily Horáčkovi spolupráci svých ústavů s jeho zamýšlenou budoucí Nemocnicí svaté Alžběty. Firmu Nemocnice sv. Alžběty, která ústav provozuje, prostřednictvím akciové společnosti Bacaya CZ a Medical Holding do roku 2015 vlastnil podnikatel Jan Zíval. Ten před zhruba čtyřmi roky v jednačtyřiceti letech náhle zemřel.

Po jeho smrti se spustilo dědické řízení, které odhalilo obrovské dluhy, kterými byla zatížena jak nemocnice, tak další Zívalova zdravotnická zařízení.

Foto: Jan Menšík, Právo

Lobbista Tomáš Horáček na jednání o vazbě.

Nemocnice se v roce 2016 dostala do nezvladatelných dluhů, přičemž věřitelé, především finanční úřad, správa sociálního zabezpečení a pojišťovny, se v začátku procesu přihlásili s pohledávkami v celkové výši téměř 75 milionů korun.

Po dobu insolvenčního řízení, během kterého nemocnice dále fungovala (a funguje pod krizovým managementem dodnes), se s nabídkami na odkup společnosti přihlásili někteří věřitelé. Nejvážnějšími zájemci se zprvu zdály firmy Medireco a Laiten Group, které dohromady za odkup společnosti nabídly zhruba dvacet milionů korun.

O odkupu společnosti nicméně rozhodovali i další věřitelé, před které Horáček přistoupil v červnu roku 2017 s lákavější nabídkou. Za firmu nabídl 29 milionů, čímž by věřitele uspokojil přibližně z dvaceti až dvaadvaceti procent.

Memorandum s odvolanými ředitelkami

Kroky činil skrze svou společnost Svět zdraví SE. V dozorčí radě firmy sedí Gabriela Kasíková, účetní mnoha Horáčkových firem, kterou podnikatel, dle usnesení pražského vrchního soudu, z vazby ovlivňoval, aby nepřišla vypovídat na policii.

Ubezpečit věřitele o úspěšném budoucím fungování nemocnice mělo i memorandum z června 2017, které Horáček komisi předložil. V dokumentu se čelní představitelé tří pražských nemocnic zavazovali k bezproblémové spolupráci jejich ústavů právě s Horáčkovou „budoucí“ nemocnicí.

Kromě Nemocnice Na Bulovce zastupované Vrbovskou a VFN, za kterou jednala Jurásková, byl pod memorandem podepsán i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Grill.

Jeho podpis však k dokumentu připojil jeho náměstek pro grantovou činnost a rozvoj Vojmír Matěcha. Právu to sdělil sám Matěcha s tím, že ředitel byl tehdy na dovolené, a tudíž to na jeho pokyn podepsal on sám.

„Ke mně se ten papír dostal jako poslední v řadě, protože tehdejší ředitelka VFN Jurásková už tam byla podepsaná stejně jako Vrbovská. Chyběl tam už jen náš podpis. Takže předpokládám, že mu jedna z těchto bývalých ředitelek volala, že tam je potřeba ještě jeho podpis,“ řekl Matěcha. Připomněl, že Vrbovská předtím vinohradskou nemocnici rok vedla.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, svědek, který se účastnil jednání mezi věřiteli a Horáčkem, Právu sdělil, že se Jurásková účastnila i těchto schůzek.

Foto: Jan Švábek, Právo

Exministryně Dana Jurásková u soudu.

Jurásková na dotaz redaktora, zdali na podobných schůzkách byla, odpověděla, že nebyla, poté, že „neví, o čem redaktor mluví“. Pak sdělila, že se k věci nebude vyjadřovat, s tím, že ji redakce může kontaktovat později. Od té doby hovory spadají do hlasové schránky nebo je Jurásková odmítá.

Horáček šel ve své vizi vlastní nemocnice tak daleko, že dokonce věřitelům navrhoval jména případných manažerů podniku – měli se jimi stát již zmíněný Matěcha, jenž ale tvrdí, že se o podobné možnosti s Horáčkem bavil jen velmi obecně, a někdejší náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Rostislav Verner.

Podle dřívějšího zjištění MF Dnes Verner odešel na vlastní žádost z VZP v roce 2016. Manažer se poté stal lobbistovým zaměstnancem, projektovým manažerem divize zdravotnictví ve firmě Sky & Limited, pod kterou spadá Svět zdraví SE.

Pro společnost Sky & Limited ještě v létě minulého roku podle zjištění Práva pracovala taktéž jako projektová manažerka Pavlína Kuncová – sestra středočeské hejtmanky za ANO Jaroslavy Pokorné Jermanové a někdejší krajská manažerka hnutí ANO.

Pod zmiňovanou společnost spadá i firma První chráněná dílna. Podniku, který výhody ve veřejných nemocničních soutěžích získával na základě toho, že údajně zaměstnával stovky hendikepovaných, ale na většinu tendrů si přitom volil subdodavatele, se Právo věnuje dlouhodobě.

Lobbista versus církev

Horáčkův obchod s nemocnicí byl na spadnutí, jeho společnost dokonce koncem roku 2017 uložila celou částku určenou ke koupi zařízení, tedy

29 milionů, do téměř roční notářské úschovy.

„Problémy“ ale začala dělat církev, respektive Konvent sester alžbětinek v Praze, který vlastní budovu, ve které nemocnice sídlí. Ústav chtěly sestry provozovat samy a s podnikatelem Horáčkem, dle zdroje Práva, navíc nechtěly mít nic společného.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nemocnice svaté Alžběty na Albertově

Horáček dokonce začal uvažovat nad tím, že nemocnici přesune na Prahu 5, což by znamenalo, že smlouvu o pronájmu s odmítavým řádem nebude potřebovat. Po nějaké době ale alžbětinky přišly s vlastní nabídkou, která se věřitelům zamlouvala ještě víc. Se společností Laiten Group se minulý rok dohodly na tom, že

za odkup dohromady zaplatí 31 milionů, což dělalo ještě o dva miliony víc než Horáčkův návrh.

Než podnikatel stihl udělat nějaké kroky, zatkli jej kvůli podezření z manipulování zakázek v pražských nemocnicích kriminalisté a celý obchod padl.

Navzdory tomu, že církvi už nezbyla žádná reálná konkurece, navýšily alžbětinky nabídku na 37 milionů korun. Na výsledek jednání se zatím stále ještě čeká.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám