Článek
„Využil bych všech svých ústavních pravomocí, aby byl sestavením vlády pověřen jiný kandidát. Nedokážu si představit, že by vládu vedla trestně stíhaná osoba,“ sdělil Právu Drahoš.
Podobný postoj by zaujal Horáček. „Prezident kromě jiného slibuje, že bude úřad zastávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A já bych si na svědomí nechtěl vzít, aby Českou republiku vedl člověk, jehož reputace by nás poškozovala, a to zejména v zahraničí,“ napsal Právu Horáček.
Zeman řekl, že by Babiše jmenoval premiérem, i kdyby například seděl ve vazbě. [celá zpráva]
„Nepochybně ano. Vždy jsem jako protipříklad uváděl hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, proti kterému je stále vedeno trestní stíhání, ale protože v krajských volbách získal důvěru občanů, tak je opět hejtmanem,“ opakoval již několikrát.
Kandidát na prezidenta Michal Horáček na tiskové konferenci k prvním 100 dnům v úřadě, pokud bude zvolen prezidentem ČR.
Ani v březnu ještě nemusí být jasno
Dosavadní průzkumy naznačují, že po říjnových volbách nebude pro politické strany snadné se domluvit na většinové koalici ve Sněmovně. Jednání se tak mohou protáhnout až na řadu měsíců. Pokud by se to stalo, nový prezident, který vzejde z lednových voleb a funkce se ujme až 8. března, může mít v otázce, kdo povede novou vládu, zásadní slovo.
ČSSD, lidovci, ODS i TOP 09 odmítají, že by s obviněným politikem do kabinetu usedli. Šanci by tak mohl dostat někdo jiný. Je ale pravděpodobné, že dlouhé týdny po volbách Babiš obviněn nebude, protože zvolením by opět nabyl imunity. O jeho případném druhém vydání policii by rozhodovala nová Sněmovna.
„Jmenování předsedy vlády má v rukou prezident republiky. Koho nejmenuje, ten předsedou vlády nebude, koho jmenuje, ten jím bude alespoň do doby, dokud mu to umožní Poslanecká sněmovna. To je v zásadě všechno, co je v textu ústavy,“ shrnul ústavní právník Jan Kysela.
Podle něj se obecně předpokládá, že prezidentovo rozhodování podléhá nepsaným limitům. „Víme-li, že je někdo trestně stíhaný, tak je to typ relevantní námitky. Každopádně by jmenování premiéra neměl prezident republiky vnucovat ostatním,“ dodal.
„Jmenovat premiérem člověka vazebně stíhaného je úplně absurdní. Je to tak nepředstavitelné, že by snad ani ten vazebně stíhaný politik nemohl strpět, aby se premiérem stal.
„Pokud by měl oporu v ostatních politických stranách, že trestní stíhání je problém, tak by mohl na tomto postoji založit odmítnutí kandidáta,“ řekl Kysela. Je podle něj přípustné, aby prezident jmenoval premiérem představitele strany, která ve Sněmovně příliš křesel nezískala.
„Muselo by to vzejít z vyjednávání. Pokud by vítězná strana či hnutí nikoho kromě trestně stíhaného kandidáta nenavrhla a ukázalo se, že s ním nechce nikdo do koalice, a naopak by někdo jiný měl šanci sestavit koalici, tak to by prezidentovi takový krok umožnilo učinit,“ dodal.
Zemanova slova o vazbě nebere Kysela vážně. „Jmenovat premiérem člověka vazebně stíhaného je úplně absurdní. Je to tak nepředstavitelné, že by snad ani ten vazebně stíhaný politik nemohl strpět, aby se premiérem stal. Protože by tu funkci nemohl vykonávat. Je to tak absurdní scénář, že nemá smysl jej řešit,“ podotkl.
Zdůraznil, že pokud by Zeman stihl jmenovat nového premiéra, jeho nástupce by toto rozhodnutí nemohl zvrátit. „Vláda je předsedy vlády, opírá se o důvěru Poslanecké sněmovny,“ dodal.
Oproti tomu v Rakousku podává vláda nově zvolenému prezidentovi svou demisi. Dosud však bylo zvykem, že ji nová hlava státu odmítla.