Článek
„Před takovými deseti lety bylo naprosto nevídané, aby se člověk, který má podezření, že trpí deviací, sám dobrovolně přihlásil k ústavní léčbě. Dnes je to už docela běžné a jejich počet se zvyšuje,“ říká primářka oddělení Želmíra Herrová. Vede je od vzniku více než 15 let.
Deviaci je schopna ve spolupráci s experty odhalit do několika dní, ale i týdnů.
Deviantní ženy výjimkou
Většinu jejích minulých i současných pacientů tvoří nebezpeční devianti, jimž byla nařízena ochranná léčba soudem a léčí se nedobrovolně. Změnu v přístupu některých postižených vidí v osvětě a rostoucí medializaci problematiky.
„Toto téma je doma nebo ve škole stále tabu. Jediný, kdo o deviacích šíří vědomosti v širším rozsahu, jsou média. A díky tomu i řada lidí, kteří mají se sexualitou problémy, o tom začne přemýšlet a daleko rychleji si to uvědomí. Většina deviantů se totiž bohužel snaží svou odlišnost potlačovat a nevybočovat z většinové společnosti,“ tvrdí primářka.
Kromě nich samotných nezřídka do ambulance přicházejí také jejich blízcí.
„Jsou to například manželky, kterým se nezdá chování jejich mužů. To jsou nešťastné vztahy, protože v rodině to v takovém případě nikdy přirozeně nefunguje. Víc lidí si také všímá dění ve svém okolí,“ podotýká Herrová.
Ambulanci kontaktují, i když zřídka, také deviantní ženy. Žádný z dobrovolných klientů ale podle primářky zatím nevyžadoval ústavní léčbu, protože nespáchali žádný trestný čin.
Hlásí se i cizinci
Loni léčebna poprvé v historii kromě Slováků a lidí ze všech koutů republiky přijala také Angličana.
„Svou diagnózu tušil a také se potvrdila. Šlo o sexuálního agresora s puzením hledat holčičky jako sexuální objekty svého zájmu s rizikem, že by mohl i zabít. Byl ale velmi uvědomělý a musel překonat řadu překážek, než se k nám dostal, a pak zaplatit za třídenní léčbu dvacet tisíc. Bohužel v jeho léčbě v Anglii nikdo nechce pokračovat, ale snažím se mu pomoci i tak,“ popisuje Herrová.
Kromě něj chtějí léčbu podle ní podstoupit další dva Britové. „Jeden je bohužel ve vězení a druhý sice projevil zájem, ale teď se odmlčel,“ dodává psychiatrička.
Na oddělení je průměrně kolem 25 pacientů, délka léčby je od víc než jednoho do tří let a je úspěšná. „Ze 77 deviantů, kteří za období pěti let prošli léčbou, měli lehčí recidivu pouze dva. Ostatní se zařadili zpět do společnosti, i když vyléčeni samozřejmě nebudou nikdy, protože deviace je vrozená,“ dodává zkušená psychiatrička s tím, že řada nejtěžších případů podstoupila kastraci. Těch ale v posledních letech výrazně ubývá stejně jako útěků ze zařízení.