Hlavní obsah

Čtyřicet procent domácností přežívá od měsíce k měsíci

Právo, Jindřich Ginter

Průměrné hrubé příjmy v Česku rostou, firmy stále hledají nové zaměstnance, a tak by se mohlo zdát, že životní úroveň v celé republice poroste. Jenže všude tomu tak není. Některé regiony jako by byly začarované. Ne a ne se odrazit.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Nejnovější výzkum agentury Median potvrdil, že rozhodně ne každý Čech si žije alespoň tak, že mu zbývá každý měsíc pár stovek na horší časy, koupí si novou košili, když je ta stará už obnošená, či může zaplatit opraváři, pokud se doma něco pokazí.

Podle Medianu čtyřicet procent všech typů českých domácností si nemůže dovolit hradit nečekaný výdaj do deseti tisíc korun. Od inkasa k inkasu to klepou dvě třetiny samoživitelů s jedním dítětem a polovina rodin, kde sice máma s tátou žijí pohromadě, ovšem živí tři a více dětí.

„Jsme v Evropě nadprůměrní v tom, že riziko chudoby tak razantně zvyšuje fakt, že člověk má děti,“ podtrhl analytik agentury Median Daniel Prokop na nedávném semináři v parlamentu.

S odkazem na další výzkumy Medianu připomněl, že chudší občané méně důvěřují demokracii jako systému a více se kloní k autoritářskému řízení státu. Podle Prokopa u nás v celorepublikovém měřítku téměř není extrémní chudoba jako třeba v Africe, ale jedním dechem varuje, že velké množství obyvatel od skutečné mizérie dělí jen pár stovek.

Hranice příjmové chudoby
DomácnostPříjem v Kč měsíčně
Jednotlivec10 220
Dva dospělí15 330
Rodič s dítětem do 13 let13 286
Rodič se dvěma dětmi nad 13 let20 440
Rodiče s dítětem do 13 let18 396
Rodiče se dvěma dětmi do 13 let21 461
Rodiče, jedno dítě do 13 let, dvě nad 13 let28 615
Zdroj: ČSÚ

„Extrémní chudoba, kdy člověk vyloženě nemá co jíst, je v Česku minimální. Hodně domácností je jí ale na dosah. Sociální systém vytahuje tisíce rodin nad hranici skutečné chudoby o stokoruny až dva tisíce korun na osobu,“ komentoval Prokop.

Příjmově chudých je v ČR podle výzkumu 30 procent obyvatelstva. Tato hranice se z hlediska příjmu pohybuje kolem devíti deseti tisíc měsíčně na osobu.

Výzkum Medianu potvrdil, že severozápadní Čechy a Moravskoslezský kraj trpí čtyřikrát více materiální deprivací než zbytek republiky. Materiální deprivace znamená, když si nemůžete dovolit dvě z devíti základních položek považovaných v Evropě za běžný standard. Pokud si už člověk nemůže pořídit čtyři položky, jedná se o těžkou materiální deprivaci.

Chudoba v Praze se podceňuje 

Patří sem, že máte z čeho zaplatit neočekávaný výdaj do deseti tisíc, můžete jíst maso každý druhý den, dostatečně topit, dovolíte si jednou ročně pro všechny v domácnosti alespoň týdenní dovolenou, můžete si koupit nové oblečení, jednou za čas nábytek.

Těžkou materiální deprivací podle Prokopa na severozápadě Čech trpí 13,5 % domácností, v Moravskoslezském kraji téměř dvanáct procent. Za celou ČR pak necelých sedm procent. Prokop zdůraznil, že se podceňuje chudoba v Praze, protože senioři zde mají důchod srovnatelný se zbytkem republiky, ale náklady mají vyšší.

Těžká materiální deprivace postihuje šest procent Pražanů. „Není mnoho srovnatelných zemí v Evropě, které by byly tak malé a panovaly zde tak velké rozdíly mezi regiony,“ zdůraznil Prokop.

V evropském žebříčku těžké materiální deprivace jsme uprostřed. Srovnávání ale bývá v mnoha ohledech relativní. „Pokud má člověk v Lucembursku, Norsku, Švýcarsku reálně dvakrát větší příjem, než je průměr Česka, je tam už označován za příjmově chudého,“ uvedl Prokop.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám