Hlavní obsah

ČSSD tvrdí, že nechystá obstrukce vedoucí ke shození vlády

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Premiér Petr Nečas (ODS) ustoupil od svého plánu spojit schvalování reforem s hlasováním o důvěře vládě. Takové řešení by mohlo podle něj vést k "brutálním obstrukcím". Sociální demokraté však na páteční tiskové konferenci namítli, že obstrukce nechystají a budou hlasovat proti reformám.

Foto: Milan Malíček, Právo

Poslanci ČSSD ve Sněmovně, uprostřed šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka

Článek

„Nechci opozici nic podsouvat, ale spojení určitého zákona s důvěrou ji může vést k brutálním obstrukcím motivovaným shozením vlády,“ uvedl premiér.

Podle Bohuslava Sobotky (ČSSD) však sociální demokraté s žádnými obstrukcemi nepočítají. Potvrdil jen, že poslanci ČSSD budou hlasovat proti reformním zákonům. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek na tiskové konferenci dodal, že ČSSD je schopna zdržovat projednávání pouze v řádu několika hodin.

ČSSD rovněž ujistila, že v dohledné době nebude sama vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě. Udělá to jen v případě, že by se změnila situace. Sobotka navíc připomněl, že vládní koalice už dvakrát hlasování o nedůvěře ustála.

Nečas od původního záměru couvl

Premiér Nečas oznámil záměr spojit hlasování o důvěře své koaliční vlády s přijetím reformních záměrů letos v dubnu po první z vládních krizí. Nyní od tohoto záměru ucouvl.

Opoziční ČSSD a KSČM by totiž mohly využít pravidla, že pokud vláda spojí důvěru s hlasováním o konkrétním zákoně, musí jej Sněmovna schválit do tří měsíců. Podle premiéra proto připadá v úvahu možnost, že vláda představí poslancům reformní zákony a při jejich projednávání požádá o vyslovení důvěry, kterou ale s konkrétním zákonem nespojí.

Zákon o jednacím řádu předpokládá, že vláda spojí se zákonem žádost o vyslovení důvěry už při jeho předložení. "Vláda je oprávněna žádat, aby sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení," stojí v pravidlech jednání dolní komory. Její organizační výbor v takovém případě navrhne sněmovně ke schválení časový harmonogram projednávání zákona při zachování lhůt na jeho schvalování.

Znamená to, že první čtení zákona musí být nejdříve po deseti dnech po jeho předložení, výbory budou mít na projednání předlohy 60, minimálně ale 30 dní. Druhé čtení může být nejdříve 24 hodin po projednání navrhovaného zákona ve výborech, závěrečné schvalování pak za dalších 72 hodin, pokud sněmovna tuto lhůtu o den nezkrátí. Návrh časového postupu má sněmovna schválit už v rámci prvního čtení předlohy.

Reklama

Výběr článků

Načítám