Hlavní obsah

Církvím není jasné, jak ČSSD přišla na snížení restitucí o 13 miliard

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Církve chtějí od představitelů ČSSD vědět, proč by se měly finanční náhrady za nevydaný majetek snížit zrovna o 13 miliard korun, jak strana navrhuje. Před úterním jednáním expertů to v pondělí řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

Snížení náhrad o 13 miliard korun navrhují církvím vyjednávací týmy ČSSD a ANO od února.

Vyjednávací strany se podle Holuba již v některých otázkách shodly, dohoda však uzavřena nebyla. "Slyšeli jsme od sociální demokracie zdůvodnění, že by se měl majetek snížit o 13 miliard, protože to bylo nespravedlivé. To ale výpočty neukázaly. Tak věříme, že náš materiál je právě odpovědí na tuto otázku," uvedl Holub. Konečné stanovisko bude zasláno hnutí ANO a sociální demokracii. Dokumenty chtějí církve po jednání zveřejnit.

Nároky mohly být vyšší

Církve trvají na tom, že si původně mohly nárokovat náhrady o desítky procent vyšší, než je současných 59 miliard korun navýšených o inflaci během 30 let. Dále už finanční částku podle Holuba snižovat nemohou, protože by v budoucnu mohla prý být ohrožena jejich existence.

Experti z obou skupin, mezi nimiž byli například ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha a stranický odborník Karel Machovec, podle Holuba došli v některých aspektech k závěru, že finanční částky nebyly proti restitucím z roku 1991 nadsazeny, právě naopak. Holub zopakoval, že kdyby církve požadovaly navrácení veškerého majetku, který jim byl komunistickým režimem zcizen, musely by být finanční náhrady výrazně vyšší.

Zatím obě vyjednávací strany našly shodu jen na tom, že ministerstvo kultury bude nově zveřejňovat zprávy o hospodaření církví, v nichž budou obsaženy i údaje, kolik církve daly nebo dají na veřejně prospěšné účely.

Skupina poslanců ČSSD podala do Sněmovny předlohu, podle níž by se lhůta pro posouzení žádostí o vydání majetku v církevních restitucích mohla prodloužit. Předpokládá, že by byla roční místo nynější půlroční, aby se ochránily zájmy státu a podané výzvy odpovědně posoudily.

Reklama

Výběr článků

Načítám