Hlavní obsah

Církve chtějí po Národní galerii více než pět stovek uměleckých děl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Církve žádají Národní galerii o vydání více než pěti stovek uměleckých děl. Jsou mezi nimi takové skvosty, jako například gotický obraz Madona z Veveří, cyklus devíti obrazů tvořících Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z Křížovnického oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense. Celkem církve podaly 34 žádostí.

Foto: www.obecveverskabityska.cz, Novinky

Gotický obraz Madona z Veveří

Článek

"V současné době běží šestiměsíční zákonná lhůta, v níž strany, které žádají, mají dokázat oprávněnost svých nároků. A současně Národní galerie bude prověřovat tyto nároky ve svých archivech a dokumentech," uvedla mluvčí  galerie Eva Kolerusová.

O prvních žádostech, které galerie obdržela v květnu, již rozhodla ve prospěch žadatelů. Mezi nimi je například Vyšebrodský cyklus, který tvoří jednu z nejvýznamnějších  součástí sbírek NG. Po dohodě s církví by měl cyklus zůstat v expozici jako dlouhodobá zápůjčka.

Mezi další skvosty středověkého umění, o něž římskokatolická církev požádala, je  obraz Madona z Veveří. Její  autorství je také připisováno Mistru Vyšebrodského oltáře. "Žádost byla doručena 20. prosince," řekla mluvčí. O práva týkající se tohoto díla se církev a galerie dlouhou dobu přou. Podle církve neexistuje doklad o tom, jak galerie k obrazu přišla.

Tisíce žádostí o majetek

Církve mohly o vydání majetku na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi žádat celý loňský rok. Celkem podaly 3319 žádostí o vydání 71 282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká právě také movitých věcí, především uměleckých děl, o jejichž vydání byla požádána Národní galerie.

Mezi památkami, o něž církve požádaly, je třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Restituce jsou ale velké téma pro vznikající koaliční vládu, která chce se zástupci církví ještě jednat.

Církevní restituce

Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.

Vyrovnání se vleče již dvacet let a zatím nejblíže jeho vyřešení byl kabinet Mirka Topolánka, který před třemi lety přišel s návrhem vrátit církvím zhruba třetinu majetku a zbytek ve finanční náhradě 83 miliard korun. Opozice však tehdy za pomoci přeběhlíků z ODS návrh potopila. 

Vláda Petra Nečase si vloni předsevzal vyřešení této otázky jako jednu z priorit. Ministr kultury Jiří Besser přišel nedávno v rámci úspor státního rozpočtu se změnou poměru vrácené částky k naturálnímu majetku na jedna ku jedné. Církev by tak dostala zhruba 60 miliard korun a majetek v podobné hodnotě.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám