Článek
Místopředseda školského výboru Marcel Chládek (ČSSD) označil návrh za paskvil. „Je to řešení špatné a osobně si myslím, že není možné řešit majetkovou křivdu s prominutím nějakým právním paskvilem,“ uvedl.
Místopředseda výboru Jiří Oberfalzer (ODS) naopak restituce podpořil. Kritizoval přitom, že vlády sociální demokracie v letech 1998 až 2006 neučinily nic pro narovnání s církvemi. „Z tohoto tématu se stalo velké politikum,“ poznamenal. Podporu restitucím vyslovil i občanský demokrat Petr Bratský.
První náměstek ministryně kultury František Mikeš upozornil, že pokud neproběhnou restituce, stoupnou náklady státu na platy duchovních. V roce 2015 se v takovém případě podle něj mohou o finance na tyto účely přihlásit například muslimové nebo hnutí Hare Krišna. Zatímco nyní stát hradí na platy ročně 1,4 miliardy, v roce 2015 by to podle Mikeše mohlo být 1,6 miliardy a v roce 2030 více než 2,5 miliardy korun.
Jílek: Nechceme hradit imámy
Právě před hrozbou, že bude stát v případě zamítnutí restitucí hradit imámy, varoval minulý týden senátor TOP 09 Adolf Jílek. Mikeš také uvedl, že pokud nebude zákon schválen, budou se církve dožadovat majetku u soudů. Odmítl také, že by majetkové narovnání mělo znamenat prolomení restituční hranice 25. února 1948.
Právě fakt, že restituce na jednání hájil první náměstek a nikoliv ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09), kritizoval Chládek. Už při jednání výborů minulý týden, kde se majetkové narovnání řešilo, byl přítomen právě Mikeš, výtky ale kvůli tomu nezazněly.
Rozruch vyvolal v uplynulých dnech kampaň ČSSD proti církevním restitucím. Plakát zobrazující ruku preláta přebírajícího 134 miliard v sáčku zkritizovaly církve a náboženské společnosti. Kampaň srovnaly s nacistickou a komunistickou propagandou. Kritiku vyslovil i prezidentský kandidát Miloš Zeman, který navrhuje k restitucím referendum. Sociální demokraté navzdory tomu hodlají v tažení proti majetkovému narovnání pokračovat.
