Hlavní obsah

Chudí si nemůžou vybírat kvalitní potravu, tvrdí legendární lékař

Právo, Vladislav Prouza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pendluje mezi bydlištěm v Potštejně na Rychnovsku a Ostravou, kde ještě v 88 letech vykonává lékařskou praxi v tamní fakultní poliklinice. Dvousetkilometrovou cestu bezproblémově zvládá za volantem auta. MUDr. Rajko Doleček, jehož televizní pořad Nebezpečný svět kalorií v sedmdesátých letech minulého století doslova hltaly milióny lidí toužících být zdraví a štíhlí, je dodnes věrozvěstem zdravé výživy a dlouhověkého životního stylu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Rajko Doleček

Článek

Pokud se ale dnes podíváte kolem sebe, myslíte, že televizní diváky vaše rady oslovily?

Spokojený příliš nejsem. Lidé se sice alespoň začali pomalu stávat kaloricky uvědomělejšími, ale česká populace nevhodnými stravovacími návyky a nedostatkem pohybu stále sama sebe zbytečně poškozuje. Jde tu hlavně o nevhodnou adaptaci na prostředí s dostatkem potravy.

Máte na mysli nějaké konkrétní zlozvyky?

Jeden ze zlozvyků české populace je enormní vzestup spotřeby různých balených nápojů, často ne zcela přesně uváděných jako „limonády“, slazených, energeticky přebohatých. Zatímco se v roce 1970 uváděla roční průměrná spotřeba limonád a jiných nealko nápojů na našeho občana 36 litrů, v roce 2010 to už bylo 196 litrů. Pak se nemůžeme divit velikému výskytu obezity. Slazené nápoje a bohatý obsah tuků v potravě se pokládají za jednu z hlavních příčin epidemie obezity u mladých Američanů. Dalším téměř zlozvykem je vysoká spotřeba běžné vody v lahvích, při většinou vysoce kvalitní a většinou i chutné vodovodní vodě, jejíž kvalita a nezávadnost jsou denně kontrolovány. Zatímco kupovaná obyčejná voda v lahvích z umělé hmoty může být skladována bez další kontroly i mnoho týdnů.

Frekventovaným tématem posledních týdnů je kvalita v Česku prodávaných potravin.

Je k dispozici větší výběr druhů potravy, ztratila se ale jistota, že všechny druhy potravy jsou nezávadné, dobré. Kdysi jsme byli uzenářská velmoc, dnes dobrá uzenina jako by nepatřila do všeobecného standardu kvality. Jaký může být párek za 65 korun za kilogram? Stále chybí dostatečná kontrola, aby neodpovědní lidé nešidili za účelem zisku své konzumenty. Skandály s kvalitou prodávaného zboží, například masa, v supermarketech a jejich řetězcích ukázaly drzost těch, kteří vyloženě prošlé, někdy zkažené, červivé zboží prodávají. Chudá část obyvatel, jejíž počty stoupají, si nemůže příliš často vybrat kvalitní potravu, protože na to nemá.

Co říkáte současným potravinářským skandálům? Konina namísto hovězího, průmyslová sůl, jed na krysy, maso ze zdechlin.

Skandály kolem kvality některých potravin ukazují neuvěřitelnou drzost a neodpovědnost výrobců, kteří prodávají v jídlech průmyslovou sůl na posypy silnic, kteří dokonce prodávají maso ze zdechlin (viz skandály v Polsku), známé lahůdky z hovězího masa s nemalým obsahem koniny, která je mnohem lacinější. Zde se nejedná o zdraví škodlivou záležitost, ale o drzý podvod. Je to možné proto, že chybějí exemplární tresty pro podvodníky, kteří toto provádějí. A je vůbec trapné, že se to děje – jako oběť penězům jako fetiši.

Jednoduchý recept na správnou životosprávu neexistuje. Máte vy osobně nějaké kamenné stravovací návyky, nebo sníte všechno, co vám takříkajíc přijde pod ruku?

Úplně ne. Ale co celkem dodržuji, poněkud silácky řečeno, že se ráno „najím téměř do bezvědomí“. V poledne jdu na normální oběd do jídelny v ostravské fakultní nemocnici, vaří nám velmi dobře. Nedám si však čtyři nebo pět knedlíků, jak to často dělají ostatní, ale pouze dva, nebo také dva kopečky rýže namísto čtyř. Večer už jím podstatně méně, například jen jeden pomeranč nebo banán, jablko. Nikdy to ale nepřeháním se sladkostmi nebo tuky.

Piji zásadně vodu z vodovodu, neslazenou. Je zajímavé, že tuky méně zasycují nežli sacharidy nebo uhlovodany. Miluji ale zeleninu, oběd bez salátu jako by pro mne nebyl obědem. Nejde však jen o stravování. Moc důležité je vypěstovat si přirozenou lásku k pohybu. To by měli dělat u dětí rodiče, prarodiče, škola.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám