Hlavní obsah

Česku hrozí, že bude muset kvůli exministru Drábkovi tvrdě platit

Právo, Jan Menšík

Česku hrozí, že bude muset vyplatit Bruselu až 1,6 miliardy korun. Bojí se toho ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v souvislosti s kauzou bývalého ministra za TOP 09 Jaromíra Drábka.

Foto: Milan Malíček, Právo

Exministr MPSV Jaromír Drábek na sněmu TOP 09

Článek

Ten vedl resort v letech 2010 až 2012 a je už čtvrt roku stíhán v souvislosti s pochybným vznikem Fondu dalšího vzdělávání, který podle policie vznikl v roce 2011 nezákonně. Česko přes tento fond odčerpalo 800 miliónů z evropských fondů na vzdělávací projekty.

Pokud by se tvrzení policie prokázalo, Česko by muselo peníze vrátit a následné penále by se mohlo vyšplhat až do výše poskytnuté dotace. Drábek obvinění policie odmítá a považuje ho za vykonstruované.

Škoda vznikla Evropské unii, která by mohla chtít vrátit dotaci
Oleg Blaško, náměstek MPSV

„Jsou ohroženy zájmy státu. Ta škoda vznikla Evropské unii, která by mohla chtít vrátit dotaci, penále až do výše dotace a všechny tyto věci s tím spojené,“ řekl ve čtvrtek Právu náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro koordinaci v oblasti IT a vnitřního chodu úřadu Oleg Blaško.

To, zda bude muset Česko peníze vrátit, není zatím možné říci. V současné době věc vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu a ministerstvo musí další kroky konzultovat s nadřízenými orgány EU i auditním orgánem ministerstva financí, který MPSV doporučí, jak dále postupovat. „Jestli řeknou, že se to postoupí OLAF, nebo navrhnou jiný postup, nechci předjímat,“ zmínil Blaško.

Ministerstvo vedené Jaroslavou Němcovou (ANO) se v kauze přihlásilo do trestního řízení jako poškozené. Ministryně kvůli tomu zřídila na ministerstvu pracovní skupinu, která má ochránit zájmy státu a jeho majetek. Ministerstvo jakožto zřizovatel fondu za to totiž nese zodpovědnost.

„Jedná se o velmi závažnou problematiku ohrožující ve značném rozsahu jak ekonomické zájmy Česka, tak i ekonomické zájmy EU a poškozující zahraničněpolitické zájmy naší republiky,“ uvedla už ve středu Němcová, když obvinění jejího předchůdce Drábka uniklo na veřejnost.

Šiška připravil, Drábek podepsal

Společně s Drábkem jsou kvůli podezření pro dotační podvod a zneužití pravomoci úřední osoby obviněni také jeho tehdejší náměstek Vladimír Šiška a dosavadní zaměstnanec resortu. Oběma hrozí v případě odsouzení trest 5–12 let vězení.

Právě Šiška, který si v současné době odpykává čtyřletý trest za zmanipulování zakázek na vyplácení sociálních dávek a čelí dalšímu soudu kvůli svému působení na ministerstvu, stojí za problémovým vznikem fondu, který měl být určen k čerpání evropských dotací pro různé vzdělávací projekty. Byl to ale přímo tehdejší ministr Drábek, který jeho vznik svými podpisy posvětil.

„Problémová část je právě ta transformace Institutu výchovy bezpečnosti práce do Fondu dalšího vzdělávání,“ vysvětlil Blaško důvod trestního stíhání bývalého vedení resortu. Policisté se podle něj zajímají také o konkrétní projekt stáží ve firmách, jenž od počátku kvůli předražení sklízel kritiku zejména od politiků.

Obešli vládu?

Tehdejší Institut výchovy bezpečnosti práce, jenž spadal pod ministerstvo práce a sloužil k vědeckým účelům, nesplňoval podmínky, aby se stal příjemcem evropských dotací. Podle Blaška proto dal tehdy náměstek Šiška pokyn k transformaci této organizace do státní příspěvkové organizace Fondu dalšího vzdělávání.

Učinil tak podle něj, přestože si byl vědom toho, že vznik fondu není možný, jelikož to legálně neumožňuje zřizovací listina institutu a nebylo možné to podložit zákonem.

Samo ministerstvo, natož Šiška, prý k tomuto příkazu nemělo právo, protože instituci určenou k čerpání evropských dotací musí schválit vláda, a zahájit tak standardní proces zřízení instituce.

„Podle policie to lidi, kteří tyto transformační kroky činili, věděli, a konali tak úmyslně. Tím v podstatě ohrozili stát a byla porušena legitimita procesu převedení evropských prostředků na poskytovatele, který k tomu nebyl oprávněn,“ zmínil Blaško.

Až po vzniku fondu požádal Šiška vládu, aby jeho krok legitimizovala. „To se stalo v roce 2015, protože ten legislativní proces nějakou dobu trvá. Do té doby jsou ty věci týkající se fondu minimálně velmi problematické,“ dodal.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám